„Tak mi tedy řekněte: ‚Strávíte-li zimu v Paříži, jste mrtvá.‘“
Je strašně smutné být donucena k nečinnosti — tím, tím… nevím čím! Zkrátka nemít sílu! Charcot se vrátil.
Malá Brisbaneová mě přišla navštívit, Villevieille, která sama teprve nedávno stonala. A Amélie! Julian se stále velmi úzkostlivě vyptává, jak mi je,...
Věřila jsem, že mi Bůh ponechal malování — a uzavřela jsem se v něm jako v posledním útočišti. A teď mi chybí a já si mohu jen ničit oči pláčem.
Ach, je to od Boha tak kruté! ponižování a rodinné zármutky, ale ty mě tak říkajíc nezasáhly do hloubi duše — a pak obrovské naděje; ztrácím hlas —...
A dnes večer přišel Julian — byla tu i Tchernitská a Brisbaneová, které u nás večeřely. Julian je velmi zábavný, zůstal po všech ostatních. Ráda bych...
Ale nejvíc mě dohání k šílenství má nemoc. Včera onen hrozný pod-Potain, který chodí každý den — neboť velký muž se může obtěžovat jen dvakrát týdně...
Tcherniská také večeří.
Julian přišel dnes večer. Je opravdu hodný a navíc velmi zábavný. Máme ten strašný plán, jak víte… Ale všemu tomu příliš nevěřím, ačkoli by to bylo...
Napsala jsem jí, že se mám dobře. Ale teď se dozvídám, že se vrátila do matčina domu spolu se svým mužem a že ji sestřin exmanžel, markýz z Anglesey,...
Tropím pod-Potainovi svou slzavou scénu a on neví, jak mě uklidnit, neboť od žvástů, nesouvislých nápadů a jiných vybraných lahůdek, jimiž hostím...
Obdivují mé španělské studie. Maufras před nimi klečí, přimhouří jedno oko a druhým se dívá přes černý monokl jako na slunce. Ostatně je to blázen....
Mám Irmu a pokouším se o perokresbu.
Počasí bylo nádherné — a já dbala opatrnosti! Ale o to už nejde — jde o Breslau, celou přisátou ke své kořisti. Můj Salon je pokažený? Ano. Co mohu...
V sobotu s mámou a Dinou… A v neděli do kostela, aby se neříkalo, že jsem na smrtelné posteli, jak to roztomilá Berthe všude vypravuje. Naopak — zase...
Nakonec jdu k Tonymu, abych se vzpamatovala, a ukážu mu skicu portrétu Paulovy ženy. — velmi originální, kompozicí velmi originální a dobře...
Pracuji, aby to tak bylo celý rok.
Krásná dáma z Poltavy, paní Volkovitská, večeřela u nás — viděla mě nachlazenou… Ach! Jsem zuřivá, když mi někdo říká, že jsem nemocná.
Víte — Melissano, slavný přítel Larderela, je tady. Přišel nás navštívit a včera večer přišel znovu.
Dnes jdeme celá rodina a Brisbaneová k Carrier-Belleusovi — oblékám se tak úspěšně, že se celou dobu zabývá *mými tóny.* Bylo to zábavné. Chci...
Zítra pořádáme večírek — předvečer Nového roku — chystá se to už osm dní. Odeslali jsme skoro dvě stě padesát pozvánek — Gaviniovi a jiní požadovali...
Místo toho… Oba Coquelini byli skvělí a salon vypadal rozkošně — spousta hezkých žen, předně okouzlující trio: paní de Reverseaux, dcera Janviera de...
Přišlo několik lidí, mezi nimi Géry, jenž odjíždí navštívit příbuzné na venkově.
U Gaviniových a u Étincelle, jež je rozkošná. Je tam velký článek o našem večírku — ale jak se dalo čekat, nejsme spokojeny: přirovnává mě k...
Ale včera jsem měla večeřet u Cartwrightové s Munkácsym a jinými malíři — a máma s tatínkem tam šli sami. Byla jsem zuřivá — ale horečka 41 stupňů se...
Ona byla na našem večírku s paní de Kessler — jsme pozvány na její středy. Pak baronka de Patlingen z rakouského velvyslanectví… a navštěvující paní...
krásnou ženou — nejsem zcela ve své kůži; nacházíme tam dvě tři Američanky a malého Bastiena, který je malinký, celý blonďatý, vlasy po bretaňsku,...
A dnes opět hosté a starý pán Géry. Ten stařec vlastní vilu v Nice a nabízí nám ji, kdybychom tam jely letos v zimě — a to s takovou naléhavostí, že...
Jedeme do Comédie-Française — sál plný neznámých, vyjma paní de Jolly a Thouvenelové. A Julian přišel, zrovna když jsme nebyli doma — kdyby ještě hra...
Vytrhneme se z Julianovy společnosti, abychom šly k Cartwrightové, která, když pořád nepřicházíme, posílá sluhu zeptat se, zda přijdeme.
Ach! Myslíte, že na to mám hlavu? Mluvím o tom jen proto, že je třeba věcem přiznat místo, které zaujímají — ale velmi se trápím. Nedělám nic!!
Ach! Vždy mě budou rozhořčovat hanebnosti páchané každý den.
A tak se k těmto drobným strastem, k těmto ranám sebelásky přidává ještě nespokojenost srdce… Je to už dobrých pět a půl roku, co jsem ho poprvé...
Pokud jde o sobotu — měla jsem dobrý den. Bastien, jejž jsem předchozí den viděla na plese, přišel a zůstal přes hodinu. Ukázala jsem mu své věci a...
dohromady — tatínek, máma,, paní Gorpintchenková! Dina a mladý pár. Předvádím zázrak dlouhého, štíhlého, pružného pasu, vyklenutého tam kde třeba,...
Jsem vyřízena. Wolff věnuje slečně Breslau na dvacet řádků těch nejlichotivějších… Ostatně to není moje vina. Člověk jedná podle toho, jaké má...
Bastien mi to doporučuje, Julian rovněž — i šťastná Breslau. Ano, vpravdě šťastná — a dala bych za to, abych byla tak šťastná jako ona, bez váhání...
Pak šel tatínek ke konzulovi.
V sobotu jsem začala obraz. Hledám už čtrnáct dní — zastavila jsem se u dvou tří věcí, ale nešly dál než do druhé seance — tak to vždy bývá, když to...
Muzicírují amatéři — a poněvadž Jeanne podporuje a miluje umělce, bylo jich tam tři čtyři z italské opery. Mladá žena je jemná, dobrá, půvabná, plná...
Prý psal starý Julian — ale nedala jsem mu adresu a dopis se ztratil. První den Karnevalu… Náš kočár je nejhezčí hned po jednom, který se mi zdál...
Bitva květin na Promenádě Angličanů.
Je nás devět — tatínek, máma, teta, Dina, Paul, jeho žena, Bojidar a paní Eristoff a já.
Bojidar tančil kankán čtvrt hodiny před jedním pánem — říkali jsme nejzábavnější věci — a on se nerozesmál., že má namalovanou kartonovou masku a že...
Hlavně — přes den jel kočár se stejnými tečkovanými dominy — a lidé, kteří uslyší, co tu noc prováděli!
Ale nespokojena s toaletou a navíc zmítaná záchvatem hrozné horečky jsem celou dobu toužila jen po jediném: aby to skončilo. Byla jsem rudá, mračila...
Tak ponížena svou méněcenností, tak otřesena Breslau — že mi padají ruce. A kolik ztraceného času — Biarritz, nemoc, a již měsíc tady! Kdybych se...
Tatínek našel v Monaku synovce, pana Savina, který za dva dny právě prohrál 125 000 franků.
Hezká není — to jest, z profilu a mlčíc je velmi hezká — ale jinak… nikdy jsem neviděla mladou ženu tak málo dbající o svůj zjev — vždy rozcuchaná s...
Všichni, které mučil a přitom sám sebe dělal tak nešťastným, si to skoro přáli — ale dojem to přesto dělá strašný.
Ach! Jsme tedy všichni velice vinni — jenže ten ubohý mučedník nám nechtěl způsobit taková muka — a aby nám ulehčil svědomí, vůbec nezemřel.
Musela jsem jít do města, abych se dala dohromady. Ničema — šel za starým knížetem Karageorgevitchem žádat dvacet franků a vyprávět, že jsme ho...
Nepříjemné bylo, že tam bylo tisíc dvě stě lidí — v tom davu nebylo možné se najít — a nikoho jsem neznala — a Pomara mi nikdo nepředstavil.
Barnola sem často chodí, zdědil po tetě; ráda bych, aby si vzal Dinu.
Zůstávám tedy zde ještě několik dní z celé řady malých důvodů — nejprve chuť udělat znovu studii v plenéru — pak Sara dá dvě představení čtvrtého — a...
Ostatně v Nice vše vypadá jednoduše — opodál si hrála spousta uličníků a navzájem se strkali k mrtvole. Bojidar, já a Rosalie jsme pózovali před...
Právě jsem udělala skicu Diny — a večer skončil jako obvykle — to jest strašným zápasem mezi Dinou a Bojidarem — Bojidar poražen, zdrcen — a...
Rozhořčený Bojidar odpovídá Sara-gosa, Babanin-tát. Uléhám s křikem přes dveře Bojidar-brisso, Bojidar-tůr. A jak Bojidar-tifik uléhá, je to...
A na to ty nejneobyčejnější příhody — jako obvykle — jenom Berthe umí vytvářet dramata bez hlavy a paty a přicházet je vyprávět. Bojidar se...
Lidé si hned vymyslí bůhvíco. V kostele se nikdy nemodlím — je to jen nepříjemnost z pohledu na ty Rusy — nebo marnost toalety.
Spousta světa. Paní Tutcheffová se líbá s tatínkem a pan Tutcheff líbá mámě ruku a přeje jí krásné svátky.
Tatínek konečně odjel — šly jsme ho všechny doprovodit až do Monaka — vracíme se vozem po nové cestě. Nebyl vlak — a nechtěla jsem vstoupit do sálu a...
Máma je hodná — třebaže otravná — a pořádná — a on je muž rozkošný, milý, zábavný — ač sobecký a prudký. Zkrátka jsem dojatá tím pozdním souladem — a...
To jsou mé černé zármutky, zármutky špinavé až k pláči; na ty dámy se tu hledělo velmi špatně, v té hnusné nicejské společnosti se proti nim zvedly...
Namalovala jsem Terezku, šestileté dítě, jak jde nakoupit statkovou alejí, v životní velikosti. Pak starce u okna vedle květináče s růžovými...
Ne, víte, co bych potřebovala, abych žila já — bylo by to mít velký talent. Nikdy nebudu šťastná jako všichni ostatní. Být slavná a být milována, jak...
Jak s tím na vteřinu srovnat muže? Před Slávou se všechno srovná. Jak velké slovo –
Má vlastní úzkost mi stačila a vůbec jsem nepotřebovala vidět úzkostlivé tváře své rodiny, jak mě pozorují, jestli jsem rozrušená. Zkrátka tady je,...
Julian mi udělal velké komplimenty za pastel Diny — ale jaké zdrcení mé malby z tohoto týdne!
Připustím-li, že jsem stejně nadaná jako ona, jde tedy všechno přirozeným během. Ale já maluji tři roky! Ale ona maluje pět let! To je přece pravda!...