❦
Úterý 24. ledna 1882
Mardi 24 janvier 1882
Vytrhneme se z Julianovy společnosti, abychom šly k Cartwrightové, která, když pořád nepřicházíme, posílá sluhu zeptat se, zda přijdeme.
Nous nous arrachons à la société de Julian pour aller chez la Cartwright qui ne nous voyant pas arriver envoie son domestique demander si nous venons.
Říkalo se, že to není dáma, s níž by se mělo přicházet na veřejnost… Lze ji navštívit, aniž to na sobě dáváte znát… Ostatně to není večírek — jsou tam jen Bastien, jeho bratr, Gervex a Mencker, čtyři celebrity — a mám velkou trému, myslím přitom na Balzaca a jeho pařížské typy, jež popisuje takovým způsobem, že máte pocit, jako byste je znali. Večer uběhne při skicách, které si navzájem kreslíme do alba šťastné Cartwrightové. Říká se, že je vydržovaná žena — její byt je luxusní a plný uměleckých předmětů. Bastien je velmi milý… Ostatně všichni čtyři jsou velmi jak se patří — a když si člověk uvědomí, že ti muži, kteří vypadají jako lidé ze společnosti, mají navíc obrovský talent, pojme lítost nad malými tanečními partnery z večírků. Jenže já jsem tak hrozně v rozpacích, že neslyším dobře!…
On a dit que ce n’est pas une dame à voir... On peut la voir sans en avoir l’air... Enfin, ce n’est pas une soirée, il n’y a que Bastien, son frère, Gervex et Mencker, quatre célébrités et je suis très intimidée pensant à Balzac et à ses figures parisiennes qu’il décrit de manière à vous faire croire que vous les avez connues. La soirée se passe en croquis que l’on fait les uns des autres dans l’album de l’heureuse Cartwrigth. On dit que c’est une femme entretenue, son appartement est luxueux et plein d’objets d’arts. Bastien est très gentil... Du reste tous les quatre sont très comme il faut et quand on pense qu’ayant l’aspect de gens du monde ces hommes ont enormement de talent par dessus le marché on prend en pitié les petits danseurs des soirées. Seulement je suis si horriblement gênée de ne pas bien entendre !...