❦
Středa 12. dubna 1882
Ten ubohý otec Konstantin — bude se hrozně nudit — sám s chmurnými panem a paní Paulovými. A pak zbožňuje mámu — přísahá, že nikdy nemiloval nikoho jiného než ji — ostatně vždy dělal vše pro to, aby spolu znovu žili… Ostatně… Zkrátka… Už dva roky je to domácnost milenců.Mercredi 12 avril 1882 Ce pauvre père Constantin, il va s’ennuyer horriblement, tout seul avec les lugubres M. et Mme Paul. Et puis il adore maman, il jure n’avoir jamais aimé qu’elle, du reste toujours il a tout fait pour revire ensemble... Du reste... Bref,.. C’est depuis deux ans un ménage d’amoureux.
Máma je hodná — třebaže otravná — a pořádná — a on je muž rozkošný, milý, zábavný — ač sobecký a prudký. Zkrátka jsem dojatá tím pozdním souladem — a toho ubohého muže, který odjel sám, je mi líto.
Maman est bonne quoique tracassière et propre et un homme charmant, aimable, drôle quoiqu’égoïste et cassant. En somme je suis attendrie de cet accord tardif et ce pauvre homme parti tout seul me fait de la peine.
Je tu sotva pět minut a už ho volají povinnosti — co se týče mámy — nemůže mě nechat samotnou — to bylo dobré, když ji k tomu nutil proces — ale takto odejít a nechat mě v cizině s tetou — po tak dlouhých odloučeních již. A já — domyslíte se — nemohu se tam jít pohřbít.
Voilà cinq minutes qu’il est ici et son service le réclame, quant à maman elle ne peut pas me laisser seule, c’était bon quand le procès l’y obligeait, mais comme cela s’en aller et me laisser à l’étranger avec ma tante, après de si longues absences déjà. Et moi vous devinez bien que je ne peux pas aller m’enterrer là-bas.
Tomu ten výborný tatínek nechce rozumět. Je to vůbec překvapující — neboť koneckonců — i nejchudší rodiče se obětují, aby vodili plnoleté dcery do světa — a on by mě — kdybych jen chtěla — nechal žít v poušti s trochou Poltavy a dvěma měsíci cestování ročně. A mluvit s ním o intelektuálních potřebách, o společnosti, o Paříži — zbytečné. Proto jsem se nikdy neodvolávala na nic jiného než na nutnost vyváděti dceru na svět, aby se vdala — tomu rozumí — ale pokud jde o narušení jeho plánů venkovského života — ne.
C’est ce que cet excellent papa ne veut pas comprendre. C’est tout à fait étonnant même car enfin les parents les plus pauvres font des sacrifices pour promener leurs filles majeures et lui si je le voulais seulement me laisserait vivre dans le désert avec un peu de Poltava et deux mois de voyages par an. Quant à lui parler de besoins intellectuels, de société, de Paris, inutile. Aussi je n’ai jamais invoqué que la nécessité de faire sortir sa fille pour la marier, il comprend cela mais quant à déranger ses plans de vie rurale, non.
Zkrátka… všichni ti lidé jsou milí — ale nudí mě.
Bref... tous ces gens là sont gentils mais ils m’ennuient.