CZEN UK FR

Sobota 18. března 1882

Třikrát jsem ji začínala znovu — ale je to po všem — už se to nevrátí. A tak jdu na odpolední taneční zábavu, kterou pořádá admirál Krantz na palubě Colbertu ve Villefranche¹ — Lahirle, přítel ze Gaviniových, poslal pozvání… Chtěla jsem se pomstít za večer Fausta, kde jsem byla tak ošklivá — a pak ten nevím jaký vtip, který už dva dny rozvádím ~~chci se ukázat~~ s Pomarem — nevidím dobře, co je na tom k smíchu, ale baví mě to vyprávět od rána do večera. Pomar — to je vévoda z Pomaru, Španěl z kolonií, za nímž všechny dívky běhají, protože má 600 000 franků renty. Jeho matka se znovu provdala za lorda Caithnesse a vyhodili ji z londýnských salonů kvůli knize, v níž anglickou společnost ztrhala. To je důvod, který udávají jejich přátelé. Nyní — jelikož je Pomar velmi oddaný syn a jelikož dosud neudělal štěstí žádné dívce plnoleté ani nezletilé — ach, říkají, že není synem své matky a že mu lady Caithness nedovoluje se oženit. Co je jasné — je velmi bohatý a velmi hezký chlapec. Setkali jsme se v Monaku za Faurových dní a jeden večer v Comédie-Française před několika dny — podíval se na mě — shledala jsem ho hezkým — aniž jsem věděla, že to je ten ženich se šesti sty tisíci renty — a hle, jedu tedy do Villefranche a ohlušuji Bojidara a celou rodinu řečmi o své nadcházející svatbě s Pomarem. Máma, teta, tatínek, Bojidar, Savin a já — v šatech z hedvábného mušelínu celých řaseného velmi jemně — živůtek z moaré ve venkovském stylu — krajky — manžety a šněrovačka řasené — malý klobouček — italská sláma s bílými pery a bílou stuhou. Černé střevíce. Jsem velmi hezká — a Pomar se na mě dívá — a mé srdce bije, jako by to bylo pravda. Nejprve jsem měla skutečné vzrušení při pomyšlení, že se ocitnu uprostřed nicejské společnosti — a pak vycházím tak málo, že pokaždé je to jako vzrušení z debutu.

Samedi 18 mars 1882 Je l’ai recommencée trois fois mais c’est fini, ça ne se retrouve plus. Aussi vais-je à la matinée dansante donnée par l’amiral Krantz à bord du Colbert à Villefranche, c’est Lahirle un ami de chez les Gavini qui a envoyé l’invitation... J’avais à prendre une revanche de la soirée de Faust ou j’ai été si laide et puis je ne sais quelle scie que j’ai monté depuis deux jours ~~je veux paraître~~ avec Pomar, je ne vois pas bien de ce qu’il y a là de drôle mais je m’amuse à le raconter depuis ce matin jusqu’au soir. Pomar, c’est le duc de Pomar, espagnol des colonies après lequel toutes les jeunes filles courent parce qu’il a 600 mille francs de rente. Sa mère s’est remariée avec lord Caithness et a été fichue à la porte des salons de Londres à cause d’un livre ou elle avait maltraité la société anglaise. Ce sont leurs amis qui donnent cette raison. Maintenant comme Pomar est un fils très dévoué et qu’il n’a encore fait le bonheur d’aucune fille majeure ou mineure, oh on dit qu’il n’est pas le fils de sa mère et que lady Caithness ne lui permet pas de se marier. Ce qu’il y a de clair c’est qu’il est très riche et très joli garçon. Nous nous sommes rencontrés à Monaco les jours de Faure et un soir au Français, il y a quelques jours et il m’a regardée, je l’ai trouvé joli garçon, sans savoir que c’était le parti de six cent mille francs de rente et me voilà donc allant à Villefranche et rompant les oreilles de Bojidar et de ma famille de mon prochain mariage avec Pomar. Maman, ma tante, papa, Bojidar, Savine et moi en robe de mousseline de soie toute coulissée très finement, corselet de moire à la paysanne, lacé, manches et guimpe coulissées, chapeau bébé, paille d’Italie avec plumes blanches et un ruban blanc. Souliers noirs. Je suis très jolie et Pomar me regarde et mon cœur bat comme si c’était vrai. D’abord j’ai eu une véritable émotion en pensant que je me trouverai au milieu de cette société niçoise et puis je sors si peu que chaque fois c’est comme l’émotion d’un début.

Poznámky

Pozn. překl.: „Colbert“ — francouzská válečná loď; admirál Krantz pořádal slavnostní recepci na palubě v zátoce Villefranche poblíž Nice. Duc de Pomar byl španělský šlechtic s obrovským jměním. ↩