❦
Pondělí 30. ledna 1882
To, co jsem o tom řekla v sobotu, se týkalo plesu, jemuž Královna předsedala v hotelu Continental ve prospěch bretaňských záchranářů. Na poslední chvíli mě napadlo tam jít — nebyly jsme patronkami, a tudíž nás nepustili do vyhrazeného salonu. Odešla jsem po čtvrt hodině.Lundi 30 janvier 1882 Ce que j’en ai dit samedi c’est à propos du bal que la Reine a présidé à l’hôtel Continental au profit des sauveteurs bretons. J’ai eu l’idée d’y aller au dernier moment, nous n’étions pas patronnesses et par conséquent pas admises dans le salon réservé. Je suis partie au bout d’un quart d’heure. Géry et Gavini avaient passé la soirée chez nous, Melissano, Caracciolo et Alexis aussi. C’est décidément à la villa Géry que nous irons à Nice.
Pokud jde o sobotu — měla jsem dobrý den. Bastien, jejž jsem předchozí den viděla na plese, přišel a zůstal přes hodinu. Ukázala jsem mu své věci a dával rady s lichotivou přísností. Ostatně řekl, že jsem zázračně nadaná — nevypadalo to jako poklona z galanterie — a tak jsem měla okamžik takové prudké radosti, že jsem málem chytila malého chlapíka za hlavu a políbila ho. Už to je dobře, že jsem ho slyšela — dával tytéž rady jako Tony a Julian, říkal tytéž věci. Ostatně — není snad žákem pana Cabanela a Breslau žákyní Tonyho? Každý má vlastní temperament — ale pokud jde o gramatiku Umění, bude třeba vždy hledat u toho, čemu se říká klasikové.
Quant a samedi j’ai eu une bonne journee, Bastien que j’avais vu au bal la veille est venu et il reste plus d’une heure. Je lui ai montre des choses de moi et il a donne des conseils avec une severite flatteuse. Du reste il a dit que je suis merveilleusement douee, cela n’avait pas l’air d’une complaisance, ainsi j’ai eu un instant de joie si violente que j’etais sur le point de saisir le petit bonhomme par la tete et a l’embrasser. C’est deja bien aise de l’avoir entendu, il a donne les memes conseils que Tony et Julian, dit les memes choses, du reste n’est-il pas eleve de M. Cabanel et Breslau n’est-elle pas eleve de Tony ? chacun a son propre temperament mais quand a la grammaire de l’Art il faudra toujours chercher par chez ce que l’on nomme les classiques.
Bastien ani nikdo jiný nemohou naučit své kvality — člověk se naučí jen to, co se naučit dá — zbytek záleží na člověku samém. Přišla paní de Peyronney a strávila jsem dobrých čtvrt hodiny mezi touto výjimečnou ženou a tímto velkým umělcem — před mým krbem a pak pod palmou — nadouvajíc se marnivostí a potěšením. Ostatními návštěvami, jež jsem ponechala v oficiálním salonu, se nezabývám.
Bastien ni aucun autre ne peuvent enseigner leurs qualités, on n’apprend que ce qui s’apprend, le reste dépend de soi. Mme de Peyronney est arrivée et j’ai passé un bon quart [d’heure] entre cette femme supérieure et ce grand artiste, devant ma cheminée et puis sous le palmier, me gonflant de vanité et de plaisir. Je ne m’occuperai pas des autres visites que j’ai laissées au salon officiel.
Odjeli jsme v osm hodin večer — Paul, Nini, Dina, já, Rosalie, Basile a Coco. Vila je přesně taková, jaká má být — uprostřed přírody, sotva deset minut od Promenády Angličanů; terasa, zahrady, velký pohodlný dům. Nacházíme vše připravené a správce pana Pécoula s kyticemi. Zařizovat dům je samá zábava; tramvaj jezdí před námi, to jest před naší velkou zahradou obklopující vilu. Zkrátka — nic lepšího bych si pro práci nemohla vybrat — nevidím Nice, jež je mi odporné. Obyvatelé jsou přívětiví — vidí tolik cizinců, kteří je živí a jimž je třeba se zavděčit. Dnes večer jsem jela tramvají — uchvátilo mě to. Je to francouzská veselost smíšená s Itálií a bez pařížského spodního rázu. Jak píši Julianovi — je to tak pohodlné jako Paříž, tak malebné jako Granada. Pět minut od Promenády Angličanů se najdou kostýmy, hadry, typy — a to vše v jakém tónu! Proč jezdit do Španělska! Ó Nice, ó Středozemní moře, ó má milovaná krajino, jež jsi mi způsobila tolik utrpení. Ó mé první radosti a největší žaly, ó mé dětství, mé ambice, mé půvaby, Věž, zámek Záhadného. A Saetone, Fiouloulou, Danis.1 Ať dělám co dělám — vždy tam bude počátek všeho. A vedle utrpení, jež zčernilo mých šestnáct let, budou vždy vzpomínky na první mládí — jako ty nejkrásnější květy života. Jsem šílená radostí, že jsem tady. Je to kraj, který člověk miluje navzdory Itálii, navzdory Římu, navzdory Španělsku. Vyrostla jsem zde — je to skoro má vlast — a jestliže jsem se křečovitě držela Paříže a snažila se tam najít své místo, kvůli letům prožitým v Nice se sem budu vždycky vracet. Je to ostatně nádherné! Vzpomínám na své tajné zklamání, když jsem viděla Neapol — to Nice je tak obdivuhodné, že je člověk na vše připraven.
Nous sommes partis a huit heures du soir, Paul, Nini, Dina, moi, Rosalie, Basile et Coco. La villa est tout ce qu’il faut, en pleine campagne, et à dix minutes à peine de la promenade des Anglais; une terrasse, des jardins, une grande maison confortable. Nous trouvons tout préparé et gérant M. Pecoule, avec des bouquets. pour installer la maison c’est tout amusement, le tramway passe devant, c’est-à-dire qu’il passe devant notre grand jardin qui entoure la villa, enfin je n’aurais rien choisi de mieux pour travailler, je ne vois pas le Nice qui m’est odieux. La population est tout affable, ils voient tant d’étrangers qui les font vivres auxquels il faut plaire. J’ai fait ce soir une course en tramway qui m’a enchantée. C’est la gaieté française mélangée d’Italie et moins le genre canaille de Paris. Comme je l’écris à Julian c’est aussi commode que Paris, aussi pittoresque que Grenade. A cinq minutes de la promenade des Anglais on trouve des costumes, des guenilles, des types et tout cela d’un ton ! Pourquoi aller en Espagne ! Ô Nice, ô Méditerranée, ô mon pays aimé qui m’a fait tant souffrir. Ô mes premières joies et mes plus gros chagrins, ô mon enfance, mes ambitions, mes grâces, la Tour, le château du Surprenant. Et Saëtone, Fiouloulou, Danis. J’aurai beau faire, il sera toujours là le commencement de tout. Et à côté des souffrances qui ont noirci mes seize ans il y aura toujours les souvenirs de la première jeunesse qui sont comme les plus belles fleurs de la vie. Je suis folle d’être ici. C’est le pays que l’on aime malgré l’Italie, malgré Rome, malgré l’Espagne. J’ai grandi ici, c’est presque ma patrie et si je me suis cramponnée à Paris en cherchant à m’y faire une place ces années passées à Nice font que j’y reviendrai toujours. C’est magnifique du reste ! Je me rappelle mon secret desappointement en voyant Naples, c’est que Nice est si admirable qu’on est préparé à tout.
A pak — rodina tu není, nikdo se nehádá, jsme na venkově, je veselo, nevidím svého lékaře — a budu pracovat. Přivezla jsem stojan s klikou a zařízení na venkov. Nebudeme se ukazovat — to si mohu dovolit jedině pro to, abych srazila Tutcheffovou. A pak — přijela jsem pracovat — musím vidět Karneval pro svůj obraz, obraz, jenž mi vrtá hlavou a jejž namaluji pro příští Salon.
Et puis ma famille n’est pas là, personne ne se querelle, nous sommes à la campagne, on est gai, je ne vois pas mon médecin et je vais travailler. J’ai apporté un chevalet à manivelle et un machin pour la campagne. Nous ne nous montrerons pas car je ne le pourrai que pour renverser la Tutcheff. Et puis je suis venue pour travailler, il me faut voir le Carnaval pour mon tableau, un tableau qui me tient la tête et que je ferai pour le Salon prochain.
Poznámky
Pozn. překl.: Saetone, Fiouloulou, Danis — pravděpodobně dětské přezdívky míst nebo osob z Mariina dětství v Nice; přesná identifikace není možná. ↩