❦
Pondělí 27. února 1882
Po tisícerém přešlapování jsem plátno protrhla. Uličníci nepózovali — a protože jsem ty nezdary přičítala své neschopnosti, začínala bych pořád znovu a nakonec… Ale je to dobře tak — ti hrozní nestvůrové se vrtěli, smáli se, křičeli, prali se… Koneckonců dělám prostě studii, aby mě obrazy přestaly trýznit — vše, čeho jsem se chopila, stalo se do čtyřiadvaceti hodin otřepaným nebo sentimentálním nebo banálním nebo neohrabaným nebo pretenciózním — ačkoli se mi to předtím velice líbilo… Ostatně je lepší dělat jednoduché studie — jsem v tak kritickém přechodu (co je to za francouzštinu!)Lundi 27 février 1882Apres mille tiraillements j’ai creve ma toile. Les gamins ne posaient [pas], mettant ces insucces sur le compte de mon incapacite je recommencerais toujours et enfin... C’est bien heureux, ces affreux monstres remuaient, riaient, criaient, se battaient... Enfin je fais tout bonnement une etude pour ne plus etre torturee par les tableaux, tout ce que j’entreprenais devenait au bout de vingt quatre heures poncif ou romance ou banal ou maladroit ou pretentieux, apres m’avoir beaucoup plu... Du reste il vaut mieux faire de simples etudes, je suis dans un passage si critique (qu’est-ce que c’est que ce francais !)
Tak ponížena svou méněcenností, tak otřesena Breslau — že mi padají ruce. A kolik ztraceného času — Biarritz, nemoc, a již měsíc tady! Kdybych se jako hloupá nehnala za obrazy — nebo spíše kdybych nebyla z poloviny omráčena těmi několika Wolffovými řádkami… Jediný způsob, jak se postavit zase na nohy, je přivézt věci, o nichž řeknou, že jsou velmi dobré — jenže…
Si humiliée de mon infériorité, si troublée par Breslau que j’ai les bras coupés. Et que de temps perdu, Biarritz, la maladie, et un mois déjà ici !! Si je n’avais couru comme une sotte après les tableaux ou plutôt si je n’avais pas été moitié assommée par les quelques lignes de Wolff... Il n’y a qu’un moyen de me remettre sur pieds, c’est rapporter des choses qu’on trouvera très bien, mais voilà ...