❦
Úterý 25. dubna 1882
Tony se přišel podívat... pochopitelně ho máma a teta na pár minut zadržely v salonu, aby mu napovídaly půl tuctu hloupostí, kvůli nimž bych se nejraději schovala pod stůl.Mardi 25 avril 1882
Má vlastní úzkost mi stačila a vůbec jsem nepotřebovala vidět úzkostlivé tváře své rodiny, jak mě pozorují, jestli jsem rozrušená. Zkrátka tady je, co řekl. Pastel Diny velmi, velmi dobrý.1 Stařec u moře velmi dobrý, velmi dobrý, totéž. Hlava Terezky vůbec není zlá. Jen valéry krajiny ve vztahu k šatům nejsou správné. Malá krajina velmi dobrá. Oděv starce velmi dobrý, stařec dobře nakreslený, ale ne dost prostý a ne dost ještě cosi, zkrátka je v tom něco dobrého... Nu, řeknete, musíš být spokojená... Ach! Ještě dodal, že musím udělat studii velmi, velmi pečlivou a že mě bude velmi pozorně sledovat zblízka a že je mi k dispozici pokaždé, když ho zavolám.
Mon inquiétude me suffisait et je n’avais nul besoin de voir les têtes anxieuses de ma famille me regardant pour voir si j’ai de l’émotion. En somme voilà ce qu’il a dit. Le pastel de Dina très, très bien. Le bonhomme au bord de la mer très bien, très bien, idem. La tête de Thérèse pas mal du tout. Seulement les valeurs du paysage par rapport à la robe pas justes. Le petit paysage très bien. Les vêtemens du vieux très bien, le vieux bien dessiné, mais pas assez simple et pas assez autre chose en somme il y a du bon... Et bien direz-vous tu dois être contente... Ah ! il a encore ajouté qu’il fallait que je fasse une étude très, très serrée et qu’il me suivra très attentivement de près et qu’il est à ma disposition chaque fois que je l’appellerai.
Nu... pak ho v salonu donutily vzít si šálek vývaru, lovíce tirádu o mém nesmírném talentu. Jenže jelikož ho v pět očekávali v komisi Salonu — dokonce proto si vybral tenhle den, aby sem přišel, protože měl stejně jít do Salonu vedle — tedy, jelikož velmi spěchal, spokojil se vroucími díky za sklenku marsaly a vývar a co nejrychleji upláchl. Tu teta říká, že je to hlupák a ničemu nerozumí, a máma dodává, že je opravdu s podivem, že jsem takhle zničená, vždyť konec konců je to muž jako každý jiný, doslova. Je pravda, že jsem vypadala otráveně kvůli jejich zvědavým úzkostem, prý jsou všechny matky takové, ale o nic méně otravné to proto není.
Eh bien... ensuite on lui a fait prendre au salon une tasse de bouillon quêtant une tirade sur mon immense talent. Seulement comme à cinq heures il était attendu à la commission du Salon, c’est même pour cela qu’il a choisi ce jour pour venir ici ayant à aller au Salon qui est à côté, donc, comme il était très pressé il s’est contenté d’adresser de chaleureux remerciements pour le verre de Marsala et le bouillon et a filé au plus vite. Alors ma tante dit qu’il est un imbécile et ne comprend rien et maman ajoute qu’il est vraiment étonnant que je sois ainsi anéantie car en somme c’est un homme comme les autres, textuel. C’est vrai que j’avais l’air ennuyé à cause de leurs anxiétés curieuses, il paraît que toutes les mères sont ainsi mais ça n’en est pas moins embêtant pour cela.
A tu se rozhoří hádka o nic, ta slova, samé odbočky... Ach hrome! Zkrátka jsem rozčilená až k pláči a přicházím sem vylít přebytek svého ubohého srdce. Měla bych být spokojená... ne, jsem skoro zničená a máma má skoro pravdu. Nestačí to... nevím, co jsem chtěla, aby mi ten muž řekl... abych nebyla zničená, musel by říct: to už je jiná, tentokrát to je ono, přesně tak, jste stejně dobrá jako Breslau a máte víc předností než ona.
Alors s’engage une querelle sur rien, ces mots, des crochets... Ah zut ! Enfin je suis énervée au point de pleurer et viens déverser le trop plein de ce pauvre cœur ici. Je devrais être contente... non, je suis presque anéantie, et maman a presque raison. Ça ne suffit pas... je ne sais pas ce que je voulais qu’il me dise cet homme... pour que je ne sois pas anéantie il faudrait qu’il dise: à la bonne heure, ça y est cette fois, c’est bien ça, vous êtes aussi forte que Breslau et avez plus de qualités qu’elle.
Všechno, co nebyla výše uvedená slova, mě nejenže nemohlo uspokojit, ale dokonce ani vytrhnout ze zoufalství, v němž se nacházím už přes rok. Při pohledu na starce u moře sice řekl, že je to velmi velmi dobré, velmi dobré, a když ukazoval na valér oděvu vůči obzoru, řekl, že je to velmi dobré. Několikrát řekl, že je to velmi dobré, stejně jako malá krajina, na niž se několikrát zadíval, a Dinin pastel, a ten můj, který je napůl dobrý. A hlava Terezky, která vůbec není zlá... Zkrátka, co tedy ještě chci???
Tout ce qui n’était pas les paroles susdites ne pouvait non seulement me contenter mais même me tirer du désespoir où je me trouve depuis plus d’un an. Il a bien dit en voyant le bonhomme au bout de la mer que c’est très très bien, très bien, puis indiquant la valeur du vêtement par rapport à l’horizon que c’était très bon. Il a dit à plusieurs reprises que c’était très bien, ainsi que le petit paysage qu’il a regardé plusieurs fois et le pastel de Dina, et le mien qui est à moitié bien. Et la tête de Thérèse qui n’est pas mal du tout... Enfin qu’est-ce que je demande alors ???
Nevím... A především příliš spěchal a zdá se mi, že se nedíval dost... byla bych chtěla, aby mi udělal dlouhou tirádu o mých neobyčejných vlohách.
Je ne sais pas... Et d’abord il était trop pressé et il me semble qu’il n’a pas assez regardé... j’aurais voulu qu’il me fasse une longue tartine sur mes dispositions extraordinaires.
Jak to, že mě všechna ta „velmi dobrá“ neuspokojí, když mi na srdci pořád leží to „velmi dobré“ udělené Breslau za malý obrázek, který udělala před dvěma lety v Bretani?
Comment tous ces très bien ne me satisfont pas, quand je garde encore sur le cœur le très bien accordé à Breslau pour un petit tableau qu’elle a fait en Bretagne il y a deux ans ?
A když mi totéž řekne o mém malém obrázku, který jsem udělala v Nice, připadá mi, že to nemá tutéž cenu? Proč? Před mým odjezdem z Nice mi řekl, že rybářka od Breslau je velmi dobrá. Teď, když tutéž rybářku přijali s číslem 2, mi říká jen, že to není zlé. Inu... nejsem spokojená.
Et quand il me dit la même chose pour mon petit tableau que j’ai fait à Nice il me semble que ça n’a pas la même valeur ? Pourquoi ? Avant mon départ de Nice il m’a dit que la pêcheuse de Breslau est très bien. A présent que cette même pêcheuse est reçue avec le n° 2 il me dit que ce n’est pas mal, seulement. Enfin... je ne suis pas contente.
Proč? Především proto, že má rodina zakládala na těch pár studiích tak přemrštěné naděje, že je mohly uspokojit jen ty nejbláznivější poklony, a pak jarní účinek, nervy. Když jsem takhle rozrušená, pálí mě paže nad loktem, je to docela podivné. Učení lékaři, vysvětlete...
Pourquoi ? D’abord parce que ma famille fondait des espérances si extravagantes sur ces quelques études que les compliments les plus fous étaient seuls capables de les satisfaire et ensuite effet de printemps, nerfs. Quand je suis surexcitée ainsi les bras me brûlent au dessus du coude, c’est assez drôle. Savants docteurs expliquez...
A dnes večer je mimořádně elegantní ples ve prospěch noční útulny v hotelu Continental, nejsem nadšená svými šaty. Jsem nešťastná.
Et ce soir il y a un bal extra élégant au profit de l’hospitalité de nuit à l’hôtel Continental, je ne suis pas enchantée de ma robe. Je suis malhereuse.
Zlá chvíle, kterou je třeba přetrpět, až bych si nevímco myslela... kdybych byla aspoň zamilovaná, vyplnilo by to všechna ta prázdná místa srdce... ve svém trápení hledám — do koho? Do Juliana, nebo do Tonyho? Ale ne, mám je ráda, jen ne takhle? Tak tedy Bojidar?
Un mauvais moment à passer., c’est au point de croire je ne sais quoi... si au moins j’étais amoureuse, ça remplirait tous ces endroits vides du cœur... dans mon embêtement je cherche de qui ? De Julian ou de Tony ? Mais non, je les aime bien seulement pas comme ça ? Bojidar alors ?
Je vůbec možné říkat takové hlouposti, byť tady, byť se smíchem. Jsem strašlivě žárlivá na to dobré mínění, jež mají Tony a Julian o Breslau.
Est-il possible de dire de telles imbécilités même ici, même en riant. Je suis horriblement jalouse de la bonne opinion que Tony et Julian ont de Breslau.
Tony říká, že je špinavější než hřeben... ale to mě ani v nejmenším netěší. Ráda bych slyšela, že věří v mou budoucnost, že brzy budu někým... Ach! Ó! Ráda bych potkala Bastiena na plese... ale i na jeho talent se troufám žárlit... ach! Nudím se.
Tony dit qu’elle est plus sale qu’un peigne... mais ça ne me console nullement. Je voudrais entendre dire qu’ils croient à mon avenir, que bientôt je serais quelqu’un... Ah ! Oh ! Je voudrais rencontrer Bastien au bal... mais de son talent aussi j’ose être jalouse... ah ! je m’ennuie.
Poznámky
Pozn. red.: Velký pastel Diny – „Portrét hraběnky Diny de Toulouse-Lautrec“, pastel na papíře, 61 × 50 cm – byl vystaven na Salonu roku 1883 pod názvem „Portrait de Mlle de B.“ a byl to právě on, nikoli některý z obrazů poslaných téhož roku, co Marii vyneslo čestné uznání. Dnes je v pařížském Musée d’Orsay (inv. RF 39091); muzea jej datují rokem 1883, tedy rokem Salonu, ačkoli deník ukazuje, že vznikl na jaře 1882. ↩