❦
Neděle 12. března 1882
Vracím se na oběd a najdu Etienna a tetu v slzách. Georges je mrtev.Dimanche 12 mars 1882 Je rentre déjeuner et trouve Etienne et ma tante en larmes. Geroges est mort.
Všichni, které mučil a přitom sám sebe dělal tak nešťastným, si to skoro přáli — ale dojem to přesto dělá strašný.
Voilà qui était presque désiré par tous ceux qu’il a martyrisés en se rendant lui-même si malheureux mais l’effet n’en est pas moins horrible.
Máma a teta naříkaly nad mučedníkem a obviňovaly se skoro z jeho smrti — a zapomínaly, jak nám všem ztrpčoval život. Ostatně i mně samotné tak otřásla ta ubohá smrt na podkroví a pod falešným jménem, že se mi všechno, co bylo řečeno v okamžicích zoufalství, vrátilo jako zločiny.
Maman et ma tante criaient au martyre et s’accusaient presque de sa mort oubliant qu’il nous avait rendu à tous la vie si pénible. Du reste moi-même je suis restée tellement troublée de cette mort misérable dans une mansarde et sous un faux nom que toutes les choses dites dans des moments d’exaspération me sont revenues à l’esprit comme des crimes.
Hodinu jsem si skoro vyčítala, co jsem dělala proto, aby u nás otevřeně nezůstával s pouliční dívkou1… Víte vše, co já vím — a Rosalie se mi teď přiznala, že znám jen stotinu toho, co ty dámy vytrpěly — natolik přede mnou vše skrývaly. Pamatujete si, že jsem hlasitě křičela, aby už nechodil a aby se nikdo nemíchal do jeho špinavých záležitostí… Přesto ho však máma vždycky chodila vysvobozovat z nejstrašnějších míst. Ale před smrtí vše bledne…
Pendant une heure je me suis presque reprochée ce que je faisais pour qu’il ne reste pas ouvertement chez nous avec une fille de la rue... Vous savez tout ce que je sais et bien Rosalie vient de me confesser que je ne connais que la centième partie de ce que ces dames ont souffert, tellement on se cachait de moi; vous vous rappelez que je criais très fort pour qu’il ne vienne plus et pour qu’on ne se mêle plus de ses sales affaires... Mais malgré cela maman est toujours aller le délivrer dans les endroits les plus affreux. Mais tout s’efface devant la mort...
Ach, jaká je to hrozná věc — vyčítat si jakoukoli přísnost vůči zemřelému!… Musím si vzpomenout na vše, co nám udělal, abych se omluvila, že jsem jako máma nechránila jeho hanebnosti… A přitom mi dochází, že nebyl nic jiného než šílený, nemocný — ale dobrý, ale milující, ale nešťastný… Vidím ho pod kočí bránou… Prý plakal, když mu řekli, že jsem velmi nemocná… A tak nešťastný po celý život — maje vše k tomu, aby byl jedním ze šťastných tohoto světa. Zničil svůj život pro hlouposti, pošpinil celou svou rodinu — a koneckonců dostav obrovský majetek po otci, nechával se okrádat a plundrovat proto, že nejel do Ruska — ze strachu před trestní policií2 — nikdy neprovedl nic jiného než drobná pochybení — a vždy se skrýval jako zločinec… Je třeba doufat, že Dině z toho něco zbyde — nemohl to celé prohýřit — daleko od toho — ač denně přicházejí zoufalé žádosti o peníze — posílali jsme mu je bez ustání — a přesto máma křičí, že snad zemřel hlady — ten rodinný sklon k přehánění má Ach, jak je to všechno smutné. Ale ta ubohá Dina… Víte, že si Georges vzal vdovu starší než on a že si Etienn vzal dceru té vdovy — což v Rusku není povoleno — byl z toho dlouhý proces — a protože Etienn byl aktivnější, bylo to Georgesovo manželství — o deset let starší než Etiennovo — které bylo prohlášeno za neplatné. Takové věci se mohou stát v Rusku.
Ah ! quelle horrible chose que de se reprocher quelque dureté envers un être mort !... Il me faut me souvenir de tout ce qu’il nous a fait pour m’excuser de ne pas avoir comme maman protégé ss infamies... Et encore j’en arrive à me dire qu’il n’était que fou, malade, mais bon, mais aimant, mais malheureux... Je le vois sous la porte cochère... Il paraît qu’il a pleuré quand on lui a dit que j’étais très malade... Et si malhereux toute sa vie ayant tout pour être un des heureux de ce monde. Saccagé sa vie pour des niaiseries, sali toute sa famille; enfin recevant une grosse fortune de son père et se faisant voler, piller faute d’aller en Russie, de peur d’affronter la police correctionnelle n’ayant jamais commis que des vilenies légères et toujours se cachant comme un criminel... Il faut espérer qu’il en reviendra quelque chose à Dina, il n’a pu tout mangé, loin de là bien qu’on reçoive tous les jours des appels désespérés pour de l’argent, on lui en envoyait continuellement et malgré cela maman crie qu’il est mort de faim peut-être, la tendance exagérative de la famille a Oh que tout cela est triste. Mais cette pauvre Dina... Vous savez que Georges a épousé une veuve plus âgée que lui et que Etienne a épousé la fille de cette veuve, ce qui n’est pas permis en Russie, il a eu un long procès et comme Etienne s’est montré plus remuant, c’est le mariage de Georges, antérieur à celui d’Etienne de dix années qui a été annulé. Voilà les choses qui peuvent arriver en Russie.
Byly tam tři děti — Dina, Lola a bratr ve věku šestnácti let — skvělý žák slibující dosáhnout nejvyšších cílů — když se dozvěděl, že nemá jméno — bez jména v Rusku je to nesrovnatelně hroznější než zde — zastřelil se.
Il y avait trois enfants, Dina, Lola et le frère âgé de seize ans, brillant écolier et promettant d’arriver aux plus hautes destinées lorsqu’il a appris qu’il n’avait pas de nom sans nom en Russie est bien autrement affreux qu’ici, il s’est tué.
Pamatujete si tu strašnou věc před sedmi lety.
Vous vous rappelez cette affreuse chose il y a sept ans.
Protože je tedy manželství neplatné, děti nedědí — leda že by se bratři vzdali v jejich prospěch — ale ten milý Alexandr je tu… Ach, jak je to smutné. A já, co si ještě stěžuji — když vedle mě je ta ubohá Dina tak nešťastná — ani nehledě na jmění samo.
Donc le mariage étant nul, les enfants n’héritent pas à moins que les frères se désistent en leur faveur mais ce cher Alexandre est là... Ah ! que c’est triste. Et moi qui me plains encore quant à côté de moi cette pauvre Dina est si malheureuse sans parler de la fortune même.
Poznámky
Pozn. překl.: „fille de la rue“ — dívka z ulice; eufemismus pro prostitutku. ↩
Pozn. překl.: „police correctionnelle“ — trestní soud pro přestupky; v Rusku 19. století byl strach z právních následků spojených s majetkovými záležitostmi reálný pro šlechtu. ↩