Je mnohem hezčí než její portrét – je to žena šedesátiletá, která vypadá na pětačtyřicet, možná padesát. Vlasy má docela pěkně plavé a téměř bez...
Šla jsem hledat zápasníky na pouť a na vnější bulváry. V doprovodu Rosalie a Irmy.
Na dovršení všeho! Na dovršení všeho se ukazuje, že zápasníci nevystupují venku, nýbrž v boudách a hlavně večer. To mění všechno, protože malovat při...
Pozadí je místy příliš zelené. „Ale celkově,“ říká, „jako skica je to velmi dobré. Za tři dny práce z toho můžete udělat něco velmi dobrého.“
Půjde ven, na projížďku do Bois s matkou. Ta žena sdílí všechny mé starosti a často, když mě obléká, říká přesně to, co si v tutéž chvíli říkám v...
Poslyšte, je to velmi zvláštní. Ty dámy jdou do obchodního domu Louvre, prosím je, aby mi přinesly třicet metrů bílého mušelínu.
Dnes ráno jsme sem povolali architekta. Je to třetí člověk, který mi říká, že v Paříži venku nikdy nejsou žádní zápasníci. A tak... Zbývají mi...
Malá večeře. Gaviniovi, vikomtesa Pernettiová, Saint-Amand, Géry, Zuccarini.
Ale z nicnedělání už onemocním.
Protože mi malá napsala, jela jsem do Jouy s mámou. A vracím se ještě víc podrážděná.
Osvětlení tam není nijak zvlášť pěkné. Bylo by to falešné. Jsme zvyklí na tuto podívanou večer a pak...
Začala jsem léčbu, která mě má vyléčit. A to mě naprosto uklidnilo. Dokonce i s malbou to vypadá lépe.
K novému svazku Maupassanta je přiložen jeho portrét. Podobá se býku. A protože je velmi pyšný na svou... na své... fyzické schopnosti, je to kout...
Přišly manželka a dcera popa.
Včera si řekli: „Měli bychom přece prokázat nějakou zdvořilost těm dámám, které jsou tak milé – Emile tam půjde.“ A Emile přišel říct, že Jules se...
Šťastný Meissonnier, šťastný Cabanel, blahoslavený Bouguereau.
Ale projevil vůči mně jemnou pozornost – přirozeně o mně s Bojidarem mluvili a Bojidar mu řekl, že mu připadám unavená a že bych měla jet na venkov.
Oh, neřeknou mi to rovnou – ale pošlou ke mně Claire, která mi zabrání pracovat. S hněvem v srdci se rozhoduji dát jim nyní sedm dní!
A pro případ chladu kabátek ze žebrovaného šedého sametu.
Protože žárlím na Bojidara, dávám mu pokyny ve třetí osobě. Když jsem ho slyšela říct, že mu Emile řekl, aby jeho bratrovi říkal křestním jménem,...
Tak tedy!... Chápu, že to řekl tak prostě, vzhledem k tak vážnému stavu svého bratra – ale já, která se i bez toho tak bojím, že ho obtěžuji, jsem...
Bohužel – to je vše. Ano, já-divačka se baví tím, že já-herečka se dojímá.
Ano, co to má znamenat??
Je to možné, že existují ženy, které... Ach, jsem hloupá – to je přece naprosto přirozené. Kdyby člověk miloval jen geniální muže, svět by přestal...
– ale vůbec ho nemiluji, já, která jsem o něm mluvila s mateřskou něhou. Je to zábava. Dvě já, která se snaží *žít* – jedno říká druhému: tak přece...
Jak vidíte, je to značné.
Hezká drobná žena s obrovskýma rukama a hroznými tlustými prsty. V těch prstech je snad třeba hledat pohnutky, které přiměly jejího manžela odjet do...
Maršál je obklopen lidmi. Máme dobrá místa vpravo – tatáž jako před pěti lety na posledním Kongresu. Maršálová, Claire a já.
Údolí Bièvry se svou železnicí, ořezanými stromy a vytýčenými cestami – příroda správní a úřední! Ach! A Canrobertovi s jejich lovem na Malletovy....
A jak ho těšily, říkajíce, že brzy bude uzdraven a že po té nemoci nezůstane ani vzpomínka.
Tolik se bojím, že se nebudu líbit, že si pro mě musejí přijít... Ano, a Emile se bál, aby se Jules neptal, proč nepřicházím, a nepřišel na to, že se...
Jen ať si nemyslí, že ho zahrnujeme dary, abychom z něj vymámily obraz.
Odpoledne znovu procházím ulice – nic se nedrží!
Zkrátka, přátelé, to vše znamená, že jsem nemocná. Vleku se a bojuji – ale dnes ráno jsem si skutečně myslela, že jsem na pokraji kapitulace – tedy...
Emile tu večeří – je tak hodný; upraví mi stojan a plátno a celé zařízení, abych se vyhnula slunci atd.
Dnes ráno přišel, aby to vše uspořádal – ale nebyly provazy. Začala jsem náčrtek pro pozadí.
Jít k Bastienovi mě stojí skutečné úsilí.
Emile dnes ráno upevnil mé plátno. Co se týče toho ubohého Julese – je mu lépe, byl v Bois. Snesli ho dolů a zase nahoru v křesle. Vypravoval to...
Jsem tak rozbitá, že sotva mám sílu obléci plátěné šaty bez korzetu, abych šla k Bastienovi.
„Tak ty nejdeš navštívit Julese? Řekly bychom mu, že nás ty dámy ze žárlivosti zamkly a že jsme utekly přes kuchyni...“
Nechala jsem vyfotografovat kout, který maluji, abych měla přesné linie chodníků. Fotografovalo se dnes ráno v sedm hodin. V šest byl již architekt...
Baude, který tráví večer zde s Emilem, to řekne mámě.
Ale včera večer jsem dostala dopis od „Figara“. Ano, od „Figara“, od pana Periviera, který si přeje navštívit můj ateliér kvůli chystanému „Figaru...
„Je to začarovaný kruh,“ říká Emile.
Perivier si poznamenal „Jean-Jacquese“, z něhož udělám kresbu – a navíc mi pošlou rozměry a udělám ještě něco jiného. Uf! Pak uvidíme, zda se to hodí.
Stále myslím na tu tajemnou ohavnost, kterou má v tříslech. Je to jako strašná odpověď na vše, co bych mohla myslet, plánovat, přát si nebo se bát....
Pro toho netvora Bastiena nejsem ani žena. Dnes večer mě bere za ruce – a plácá mě po rameni jako starého dobrého kamaráda.
Bastien chodí každý den do Bois – ale...
Nedělám nic. Od té doby, co jsem dokončila obraz ze Sèvres, jsem neudělala nic. Vůbec nic – kromě dvou ubohých panelů.
Je to velmi smutné. Ta ubohá žena musela být ráda našemu příchodu – trpěl a nudil se... Při návratu nasedla teta do jejich vozu a umělce jsme vzaly k...
Návrat jako včera – ale setkání, která vyvolají klepy. Žid Hecht a malíři Béraud a Tissot. Protože bylo ohlášeno brzké Bastienovo úmrtí, jeho přátelé...
Strašná horečka – nemohu již. Nikdy jsem nebyla tak nemocná – ale protože to neříkám, vycházím a pracuji. Nač to říkat.
Přivezeme ho s sebou – a dám si vyprávět, jak zabil Prušáka a jak zůstali půl hodiny ležet tváří k zemi, překvapeni střelbou. Pak jdeme k němu a...
Nuže, odkazoval mi svůj portrét od Julese.
Je tam starý malíř Jean Gigoux, jemuž ukazuje své rytiny.
Emile přišel včera večeřet – jeho bratr se diví, proč mu tak dlouho chybíme.