❦
Pondělí 21. července 1884
Procházela jsem se více než čtyři hodiny a hledala roh, který vezmu za pozadí svého obrazu. Je to ulice, ba dokonce vnější bulvár – ale ještě je třeba vybrat...Lundi 21 juillet 1884Je me suis promenée plus de quatre heures cherchant le coin que je prendrai pour fond dans mon tableau. C’est la rue, c’est même le boulevard extérieur mais il faut encore choisir...
Šťastný Meissonnier, šťastný Cabanel, blahoslavený Bouguereau.1
Heureux Meissonnier, heureux Cabanel, bienheureux Bouguereau.
A my hlupáci si lámeme hlavu, abychom zachytili kousek lidskosti! Mně dejte model a plyšový závěs nebo jitřenku na pozadí mraku! To je hrůza.
Et nous les imbéciles nous nous torturons la cervelle pour tâcher de rendre une parcelle d’humanité ! A moi le modèle et le rideau de peluche ou l’aurore sur un fond de nuage ! Quelle horreur.
Takže, řeknete, ty si myslíš, že lidskost se nachází jen v lidu? Nevěřím tomu – a ostatně právě to hlupáci vyčítají talentovaným lidem. Lid nebo králové – na tom nezáleží. Ale jitřenky a prameny!!!
Alors direz-vous, tu crois que l’humanité ne se trouve que dans le peuple ? Je ne le crois pas et c’est du reste ce que les imbéciles reprochent aux gens de talent. Le peuple ou les rois, peu importe. Mais les aurores et les sources !!!
Teď je zřejmé, že veřejná lavička na vnějším bulváru má nesrovnatelně více charakteru než lavička na Champs-Élysées, kde sedí jen domovnice, podomci, chůvy a floutkové.
Maintenant il est évident qu’un banc public sur le boulevard extérieur a bien autrement du caractère qu’un banc des Champs-Elysées ou il ne s’assied que des concierges, des grooms des nourrices et des gommeux.
Tam už žádné studium, žádná duše, žádné drama. Pouhé figuríny, až na zvláštní případy.
Là plus d’étude, plus d’âme, plus de drame. Des mannequins à moins de cas particuliers.
Ale jaká báseň – ten deklasovaný člověk na okraji té lavičky.
Mais quel poème que le déclassé au bord de ce banc.
Tam je člověk pravdivý, tam je to Shakespeare.
Là l’homme est vrai, là c’est du Shakespeare.
A hle, přepadá mě šílená úzkost před tímto objeveným pokladem – co když mi unikne! Co když nebudu mít sílu nebo čas, co když...
Et me voilà prise d’inquiétude folle devant ce trésor découvert, si ça allait m’échapper ! Si j’allais ne pas avoir la force ou le temps, si...
Poslyšte – nemám-li talent, pak se mi nebe posmívá, neboť mi ukládá všechna muka geniálních umělců...
Ecoutez, si je n’ai pas de talent c’est que le ciel se moque de moi car il m’inflige toutes les tortures des artistes de génie...
Bohužel.
Hélas.
Poznámky
Pozn. překl.: Ernest Meissonier, Alexandre Cabanel a William Bouguereau, přední malíři akademického establishmentu. ↩