❦
Úterý 22. července 1884
Bojidar a máma byli u Julese, který je opět nemocný. Po těch dvou dnech na venkově a po alžírském obědě. Správně mu tak.Mardi 22 juillet 1884Bojidar et maman ont été chez Jules qui est de nouveau malade. Après les deux jours à la campagne et le déjeuner algérien. C’est bien fait.
Ale projevil vůči mně jemnou pozornost – přirozeně o mně s Bojidarem mluvili a Bojidar mu řekl, že mu připadám unavená a že bych měla jet na venkov.
Mais il a eu une pensée délicate pour moi, naturellement avec Bojidar ils parlaient de moi et Bojidar lui dit qu’il me trouvait fatiguée et que je devrais aller à la campagne.
„Já taky,“ řekl Jules, „chtěl jsem jí to říct – ale zdržel jsem se, aby si nemyslela, že je to předem domluvené – všichni jí radí, ať jede na venkov, a to je protivné.“
- Moi aussi, a dit Jules, je voulais le lui dire, mais je me suis abstenu pour qu’elle ne pense pas que c’est un coup monté, tout le monde lui conseille la campagne et c’est agaçant.
Když ne doslovně, tedy duchem. Ostatně mě to nepřekvapuje – jak by umělec takového génia neměl veškerou jemnost citů.
Si ce n’est pas la lettre c’est l’esprit. Du reste ça ne m’étonne pas, comment un artiste d’un tel génie n’aurait-il pas toutes les délicatesses.
Večer tu jsou pop, jeho dcera, Ducros a Bojidar. Drtíme Meissonniera ve prospěch jediného, pravého, jedinečného Bastiena.
Ce soir il y a le pope, sa fille, Ducros et Bojidar. Nous anéantissons Meissonnier au profit du seul, du vrai, de l’unique Bastien.