❦
Pátek 8. srpna 1884
Právě odtamtud přicházím. Ach! – ale to proto, že architekt přišel dnes ráno v devět; nazvala jsem ho prasetem – a věci se urovnaly a šly jsme tam na oběd.Vendredi 8 août 1884J’en viens. Ah ! mais c’est parce que l’architecte est venu ce matin à neuf heures, je l’ai traité de cochon, alors les choses se sont arrangées et nous y sommes allés déjeuner.
Tolik se bojím, že se nebudu líbit, že si pro mě musejí přijít... Ano, a Emile se bál, aby se Jules neptal, proč nepřicházím, a nepřišel na to, že se považuji za uraženou; jako nemocný by se na Emila obořil...
J’ai tellement peur de ne pas plaire qu’il faut qu’on vienne me chercher... Oui et Emile craignait que Jules ne demande pourquoi je ne viens pas et s’il devinait que je me considère comme blessée; en sa qualité de malade il tomberait sur Emile...
Ach! Dobře – nezapomínejme na ubohého Bojidara, ten je v Gasteinu s celou rodinou; jeho otec zemřel předevčírem.
Ah ! Bon, n’oublions pas ce pauvre Bojidar, il est à Gastein avec toute sa famille, son père est mort avant-hier.
A Jules je velmi slabý – zvláště v těchto vedrech, chudák.
Et Jules est bien faible par ces chaleurs surtout, pauvre chien.
Teď jsou přesně takoví, jak chci – jsme si blízcí; jakmile se uzdraví, strávíme čtrnáct dní v Damvillers.1 U oběda sedím vedle něj.
Maintenant ils sont tout à fait comme je veux, nous sommes en confiance; nous irons passez quinze jours à Damvillers sitôt qu’il sera guéri. A déjeuner je suis à côté de lui.
„Obsloužte mě.“
— Servez-moi.
„S radostí.“
— Avec plaisir.
„Ale ať nepocákáte.“
— Mais pas d’éclaboussures.
„Oh! Ale ne!“
— Oh ! non !
A skoro jsem převrhla mísu.
Et j’ai presque renversé le plat.
Ano, a předtím Emile řekl, že jeho bratr je velmi rozmazlený, velmi náročný ve vztazích – ale že my skutečně... Zkrátka slova nejjemněji lichotivá, vycházející ze srdce a ne ze zavedené zdvořilosti. Ano.
Oui, et avant, Emile a dit que son frère était très gâté, très difficile dans ces relations mais que vraiment nous... Enfin des choses les plus délicatement flatteuses, venues du cœur et non de la politesse convenue. Oui.
Po obědě šel spát do ateliéru, pak se vrátil a požádal mámu, aby mu ještě ostříhala vlasy. Což se stalo, zatímco jsem šila manžetu hedvábné košile, kterou mu dělá matka. Vidíte mě, jak sedím u okna s jehlou v ruce? Dívá se na mě a několikrát se usmívá.
Après déjeuner, il a été dormir à l’atelier puis il est revenu et a demandé à maman de lui couper encore les cheveux. Ce qui fut fait pendant que je cousais le poignet d’une chemise de foulard que lui fait sa mère. Me voyez-vous assise à la fenêtre et travaillant à l’aiguille ? Il me regarde et sourit plusieurs fois.
Emile má zakázky – odešel po obědě pracovat na svém panelu [Začerněná slova] pro jistého pana Klotze, panel nad krbem M.K. Krásný palác, M.K. Klotz. Tak to tedy není Mackayová??
Emile a des commandes, il est parti après déjeuner travailler à son panneau [Mots noircis] pour un M. Klotz, un panneau au-dessus d’une cheminée M.K. Un bel hôtel, M.K. Klotz. Ce ne serait donc pas Mackay ??
Teta si pro nás přišla – a necháváme ji s hlavou v dlaních. To, co by hned mělo napovědět o jeho povaze, je způsob, jakým podává ruku. Je to upřímné, vřelé, celistvé, dobré – a stiskne ji dost pevně, ale bez hrubosti a bez bolestivého mačkání.
Ma tante est venue nous prendre et nous la laissons la tête dans les mains. Ce qui devrait donner tout de suite une idée de son caractère c’est la façon de serrer la main. C’est franc , chaud, entier, bon, et il serre assez fort mais sans brusquerie, ni froissement.
Tak vše je v pořádku?
Alors tout va bien ?
Jenže... jak jsme odcházely, přišla žena s kyticí – sňala klobouk jako pravidelná návštěvnice. A namlouvám si, že je to komorná paní Mackayové, která přichází o tom hovořit – a možná přichází každý den bavit ho sentimentálními příběhy, jaké znají komorné těch běhen. Možná to tak vůbec není. Ale já bych velmi, velmi, velmi chtěla vědět, jak to s tím je.
Excepté... comme nous sortions est arrivé une femme avec un bouquet, elle a ôté son chapeau en habituée. Et je me figure que c’est la femme de chambre de Mme Mackay qui vient s’en entretenir et qu’elle vient peut-être tous les jours l’amuser d’histoires sentimentales comme en savent les suivantes de ces gueuses. Ce n’est peut-être pas ça du tout. Mais je voudrais bien, bien, bien savoir où ça en est.
napříč stránkou
Byla to přítelkyně matky.
en travers C’était une amie de la mère.
Co se mě týká – unavená dusným, bouřkovým počasím – opouštím svůj obraz a usínám na divanu. Budu pokračovat zítra.
Quant à moi fatiguée par ce temps orageux et chaud je lâche mon tableau et m’endors sur un divan. Quitte à reprendre demain.
Jaké štěstí být Julesovými přáteli! Je to skutečně pravda?
Quel bonheur d’être les amis de Jules ! C’est bien vrai au moins ?
„Je tomu nejméně čtrnáct dní, co jsem vás neviděl!“ řekl mi.
- Il y a au moins quinze jours que je ne vous ai vue ! m’a-t-il dit.
Používá polštářek.
Il se sert de l’oreiller.
Ano, jsme lidé, které má rád. Emile, jeho věrná ozvěna, mi to říká mluvě o nás: „Myslíte, že takových je mnoho? Vždyť víte dobře, já jich moc neznám – ale ne. Ach! Ale ne.“
Oui, nous sommes des gens qu’il aime bien. Emile qui est son écho fidèle, le dit à moi en parlant de nous: croyez-vous qu’il y en a beaucoup comme ça, mais savez-vous bien que je n’en connais pas beaucoup moi, mais non. Ah ! mais non.
Ano, je to hezké. Ale v tom všem pro mě není nic.
Oui, c’est bien. Mais dans tout cela il n’y a rien pour moi.
Jen abych to nedala znát svým – budou se tvářit hloupě a nadělají spoustu nemotorností, aby mě přesvědčili, že se zajímá jedině o mě.
Pourvu que je ne le laisse pas voir aux miens qui auront l’air bête et feront mille maladresses pour me persuader qu’il s’occupe uniquement de moi.
A proč?
Et pourquoi ?
Ty dámy jsou... Mluví o Mackayové jako o věci věčné, aby mi nedávaly planou naději. To vše, aniž by si to samy přiznávaly, přirozeně.
Ces dames sont.. Elles parlent de la Mackay comme d’une chose éternelle pour ne pas me donner de faux espoirs. Tout ça sans se l’avouer à elles-mêmes bien entendu.
Také nesmím vypadat spokojeně. Jediná iniciála... jediné slovo mi mate myšlenky – a bylo by příliš hloupé to dát najevo. Je třeba být připravena říct: „Ale vždy jsem to věděla. Copak si myslíte, že se rozešli?“
Il ne faut pas non plus que j’aie l’air content. Une initiale... un mot me bouleversent les idées et ce serait trop bête de le laisser voir. Il faut se mettre en mesure pou pouvoir dire: mais, je l’ai toujours su. Croyez-vous donc qu’ils fussent séparés ?
Až se uzdraví, opět se staneme ničím – lidmi, které člověk vidí dvakrát za měsíc. Je třeba se na to připravit.
Une fois guéri nous redevenons rien, des gens qu’on voit deux fois par mois. Il faut s’y préparer.
Poznámky
Pozn. překl.: Damvillers – rodné město Julesa Bastien-Lepageho v departementu Meuse ve východní Francii. ↩