❦
Pátek 5. září 1884
Posedlá všemi těmi nohami jsem poslala Rosalii pro Julesovy střevíce, abych je vyzkoušela. A Emile odpověděl, že Julesovy střevíce jsou tak malé, že se je nepodařilo najít – ale posílá mi své lovecké holínky v naději, že je snad budu moci obout. Z toho vzešla procházka do Bois s čokoládou vařenou u vody; dorazila jsem ve třech párech střevíčků navrstvených přes sebe a navrch Emilova holinka. Nejprve orientální střevíc1, pak můj střevíček, pak mámin, pak holinka. Bylo by tam toho vešlo více – ale podpatky to neumožnily. Tento kulhavý příchod byl k popadání.Vendredi 5 septembre 1884Hantée par tous ces pieds j’ai envoyé Rosalie chercher des souliers à Jules pour les essayer. Et Emile a répondu que les souliers de Jules sont si petits qu’on n’a pas pu les trouver mais qu’il m’envoie ses bottes de chasse à lui avec l’espérance que je pourrai peut-être les mettre. Il en est résulté une promenade au Bois avec du chocolat cuit au bord de l’eau; je suis arrivée avec trois paires de souliers, les uns par-dessus les autres et la botte d’Emile par-dessus. D’abord une babouche orientale, puis un soulier à moi, puis un soulier à maman, puis la botte. J’en aurais rentré d’avantage mais les talons ne l’ont pas permis. Cette arrivée boiteuse fait qu’on se tord.
Přivezeme ho s sebou – a dám si vyprávět, jak zabil Prušáka a jak zůstali půl hodiny ležet tváří k zemi, překvapeni střelbou2. Pak jdeme k němu a dostanu od něj večerní střevíce, které jsou sice jistě velmi malé – ale já v nich plavu. Ostatně mu stačí, že vešel do mé botičky – na nic víc si nedělá nárok. V Bois jsme ho zastihly ve společnosti jeho lékaře, lékařovy ženy a jejich děťátka.
Nous le ramenons avec nous et je me fais raconter comment il a tué un prussien et comment ils sont restés une demi-heure couchés à plat ventre surpris par une fusillade. Après quoi nous montons chez lui et j’obtiens de ses souliers de soirée qui sont certainement très petits mais dans lesquels je nage. Du reste il lui suffit qu’il puisse entrer dans ma bottine, il ne prétend pas à autre chose. Au Bois nous l’avons trouvé dans la société de la femme, de son médecin et de son bébé.
Ano – ale co říká lékař?
Oui, mais le médecin que dit-il ?
Bratr vypadá jako zoufalý člověk, který se snaží tvářit, jako by se nic nedělo. Od té doby, co přijel jeho bratr, už si ho nedobírám, a on mi řekl, že se má povaha za poslední dva měsíce k podivu zlepšila. Jsem k němu opravdu velmi milá, a také k Julesovi, takže Emile onehdy prohlásil:
Le frère a l’air d’un homme désespéré qui tâche de paraître comme à l’ordinaire. Je ne le taquine plus depuis que son frère est arrivé et il m’a dit que depuis deux mois mon caractère s’est amélioré d’une façon surprenante. Je suis en effet très gentille avec lui et aussi avec Jules, ce qui a fait dire à Emile l’autre jour:
„Ale to už není sestra, to je matka!“
- Mais ce n’est plus une sœur, c’est une mère !
„Vždycky jsem vám říkala, že k němu chovám mateřské city...“ odpověděla jsem se smíchem.
Je vous ai toujours dit que je lui avais voué des sentiments maternels... répondis-je en riant.
Ano – ale uzdraví se, nebo neuzdraví?
Oui, mais va-t-il oui, ou non guérir ?
Po zkoušení holínek si ten velký muž hořce stěžoval na svou služku, která všechno rozbije, parádí se a předkládá mu k jídlu hrůzy...
Après l’essayage des bottes ce grand homme s’est plaint amèrement de sa bonne qui casse tout, qui est coquette, et qui lui sert des horreurs...
Mně to dělá radost, protože ta služka se přátelí s kuchařkou paní Mackayové.
Moi ça me fait plaisir parce que la bonne est une amie de la cuisinière de Mme Mackay.
Ale... nemá to cenu, nikdy z toho nic nebude. A tak jsem si osvojila chování mladého děvčete, které si z ničeho nic nedělá. Sundávám klobouk a zase si ho nasazuji, nepudruji se, rozvaluji se nebo sedím, jak se mi zlíbí, jako bych měla šest let; vyprávím mu všechno bez nakrucování, a přitom... Víte, ta krásná upřímnost. A rozmary, které máme společné.
Mais... c’est pas la peine, ce ne sera jamais. Aussi j’ai adopté une attitude jeune qui ne se soucie de rien. J’enlève et remets mon chapeau, je ne me poudre pas, je m’étale ou m’assieds à mon aise comme si j’avais six ans; je lui raconte tout sans minauderie tout en... Vous savez cette belle franchise. Et des caprices que nous avons en commun.
Dnes v Bois jsem si přehodila přes hlavu černý šál, pršelo a já tam stála v dešti se sebejistotou šestnáctileté dívky ukazujíc se, s vlasy nad čelem, z nichž se ztrácely kadeře. A ten černý šál stál čtrnáct franků, koupila jsem si ho z rozmaru při smutku paní Gaviniové. Jemu se zdálo, že mi ten žebrácký šál sluší.
Aujourd’hui au Bois je me suis mis un châle noir sur la tête, il pleuvait et j’étais là avec une assurance de fille de seize ans sous l’eau me montrant avec les cheveux au front qui se défrisaient. Et ce châle noir à coûté quatorze francs, je l’ai pris au deuil de Mme Gavini par caprice. Il a trouvé que ce châle de pauvresse m’allait bien.
Ach! žádné nároky, vůbec žádné.
Ah ! aucune prétention, aucune.
Aspoň tak nebudu mít čeho litovat, ať žije, nebo zemře! [Zrušen 1 řádek]
Au moins comme ça je n’aurai rien à regretter, qu’il vive ou qu’il meure ! [une ligne cancellée]
K večeři Bagnitsky, Tchoumakoff, Tchernitská.
A dîner Bagnitsky, Tchoumakoff, Tchernitsky.
Poznámky
Pozn. překl.: „Babouche orientale“ – turecký či maurský pantofel bez zadní části. ↩
Pozn. překl.: Patrně Jules Bastien-Lepage, který za prusko-francouzské války 1870–71 sloužil u střelců a byl raněn. ↩