Neděle 31. srpna 1884

Architekt je na honu a my půjdeme dělat Bastienovi společnost do Bois, kde je sám s matkou.
Je to velmi smutné. Ta ubohá žena musela být ráda našemu příchodu – trpěl a nudil se... Při návratu nasedla teta do jejich vozu a umělce jsme vzaly k sobě.
Má-li zemřít není co dělat – není to již zábavné.