Pondělí 4. srpna 1884

Zahájení Kongresu; nejsem nerada, že se tam poprvé objevím v tak slavné společnosti.
Maršál je obklopen lidmi. Máme dobrá místa vpravo – tatáž jako před pěti lety na posledním Kongresu. Maršálová, Claire a já.
Nikdo to nečekal a zasedání bylo velmi bouřlivé.
Věci, jaké se snad nikdy neviděly na řečništi.
Jules Ferry chtěl mluvit – pravice i krajní levice řvaly, aby mu v tom zabránily, když pan Andrieux přišel na řečniště nos na nos s Ferrym, s tak výhružným výrazem, že Ferry musel mít strach.
Jenže zatímco tam tak stáli oba, přišel Langlois a zachytil se zábradlí; předseda si nasadil klobouk a jak Jules Ferry sestupoval s řečniště, Andrieux s drzým výrazem uchopil svoji sklenici vody a vyprázdnil ji jako na zdraví sněmovny.
Tato rošťárna vyvolala velmi komický efekt – a zatímco se Andrieux opíral o zadní stěnu řečniště s nohou přes nohu, Langlois řval vpředu, ale sněmovna řvala hlasitěji než on.
Velmi zábavné, to vše – ale jaká smutná podívaná. Nejodpornější jsou monarchisté.
Princ Napoleon vydal manifest – ten muž má všechny mé sympatie, nemluví o právech... A ostatně zde je manifest i zpráva o zasedání.
Zítra odjíždím!!
V tom, jak se Claire tváří, je cosi, co mě dráždí – ubohá dívka má možná své starosti, ale já všechno vždycky vztahuji na sebe.
Tito lidé jsou ke mně okouzlující – ale mám jich dost.
Z Paříže mi píší, že Bastien je tak špatně, že už nedoufají, že ho zachrání.
Ano, a pak jsem velmi podrážděná – a s cizími lidmi je vždy jistá stísněnost; někdy mě dráždí velké bílé ruce a černé kudrnaté vlasy maršálové... a klukoviny Louisovy, a příliš dlouhá a příliš štíhlá postava Claire, a tupý výraz Marcelův. Jedině maršál je vždy sympatický a obdivuhodný.

Poznámky

Pozn. překl.: Společné zasedání Poslanecké sněmovny a Senátu ve Versailles dne 4. srpna 1884, na němž se jednalo o revizi ústavy za vlády Julesa Ferryho. ↩
Pozn. překl.: „Předseda si nasadil klobouk“ – parlamentní gesto signalizující přerušení zasedání. ↩
Pozn. překl.: Princ Napoleon – Napoleon Josef Karel Bonaparte (zv. „Plon-Plon“, 1822–1891), bonapartistický pretendent trůnu s liberálními názory. ↩