❦
Středa 6. srpna 1884
Takže ty dámy byly u Bastiena, který byl neklidný a ptal se, zda se něco přihodilo, že ho zapomínají, zda se na něj snad nezlobí... A paní Bastien-Lepageová se chystala přijít k nám, když ty dámy dorazily. Ráčil prohodit, že je to již dávno, co ho někdo navštívil... „Ach! Mě navštívit – to jistě není žádná zábava.“Mercredi 6 août 1884Donc ces dames ont été chez Bastien qui était inquiet et demandait s’il était arrivé quelque chose pour qu’on l’oublie, si on était fâché... et alors Mme Bastien-Lepage allait venir à la maison lorsque ces dames sont arrivées. Il a daigné dire qu’il y avait bien longtemps qu’on n’était venu le voir... « Ah ! ce n’est pas drôle de me voir, sans doute. »
A jak ho těšily, říkajíce, že brzy bude uzdraven a že po té nemoci nezůstane ani vzpomínka.
Et comme on le consolait disant que bientôt il serait guéri et qu’il ne resterait de cette maladie pas même le souvenir.
„Ano,“ řekl, „zapomenu na nemoc – ale na co nikdy nezapomenu, to je vaše laskavost, vaše pozornosti. Byli jste ke mně tak milí, tak dobří – to je nezapomenutelné!“
— Oui, a-t-il dit, j’oublierai la maladie, mais ce que je n’oublierai jamais c’est votre bonté, vos attentions. Vous avez été si gentils pour moi, si bons, c’est inoubliable cela!
Takže máma, teta a Dina se skoro daly do pláče dojetím.
De sorte que maman, ma tante et Dina se sont presque mises à pleurer d’émotion.
Byl tak slabý, že ho čas od času kropili kolínskou vodou, protože omdléval.
Il était si faible qu’on lui jettait de temps en temps de l’eau de Cologne car il s’évanouissait.