❦
Středa 2. července 1884
Tentokrát jsme ho navštívily v ateliéru. Zdá se mi opravdu, že je mu lépe. Byla tam jeho matka.Mercredi 2 juillet 1884Nous avons été le voir dans son atelier cette fois. Il me semble vraiment qu’il va mieux. Sa mère était là.
Je mnohem hezčí než její portrét – je to žena šedesátiletá, která vypadá na pětačtyřicet, možná padesát. Vlasy má docela pěkně plavé a téměř bez šedin, laskavý úsměv, zkrátka žena velmi sympatická, která se pěkně nosí ve svých černobílých šatech; zhotovuje velmi hezké výšivky podle vlastních vzorů.
Elle est bien mieux que son portrait, c’est une femme de soixante ans qui en paraît quarante-cinq ou cinquante. Les cheveux sont d’un assez joli blond et presque pas de cheveux blancs, un bon sourire, enfin une femme très sympathique et qui se tient bien avec sa robe noire et blanche; elle fait de très jolies broderies avec des dessins qu’elle invente elle-même.
Bastien má dva horní zuby rozestouplé, zrovna jako já.
Bastien a les deux dents du haut écartées comme moi.
Proč se najednou hledají všelijaké záhadné příčiny nemoci – vždyť má to, co sám říkal a co říkal bratr: revmatismus a bolesti ledvin. Kdyby měl rakovinu žaludku, nezlepšoval by se; a kdyby to byly... nějaké hlouposti, to přece není možné. Nikdy nevedl bouřlivý život; ostatně ani dobře nevím, co si kdo myslí – prý se to člověku může přihodit, i když chodí spát v deset hodin a žije velmi uzavřeně – stačí jedna dáma... To se mě netýká.
Pourquoi a-t-on été chercher trente-six causes occultes de maladie, il a ce qu’il avait dit et ce que le frère avait dit des rhumatismes et des maux de reins. Si c’était un cancer à l’estomac il n’irait pas mieux, et si c’était... des bêtises, ce n’est pas possible. Il n’a jamais mené une existence échevelée, du reste je ne sais pas trop ce qu’on suppose, il paraît qu’en se couchant à dix heures et en vivant très retiré on peut tout de même en venir là, une dame suffit... Ça ne me regarde pas.
Jenomže se bojím, že ho budu nudit, že mu nebudu dost po chuti, že mu budu na obtíž! To mě jistě nemiluje, když tohle cítím! A jak si vůbec představit, že bych mu byla tak nesympatická! To přece není možné; necítím, že ho moje návštěvy těší, ačkoli je velmi přívětivý. Jsou to prchavé záblesky, cosi neurčitého, co v člověku vzbudí důvěru... A to mi schází. A přece si nedovedu myslet, že to ve skutečnosti chybí.
C’est que j’ai peur de l’ennuyer, de ne pas lui plaire assez, d’être à charge ! Il faut qu’il ne m’aime pas pour que j’éprouve cela ! Et comment penser que je lui sois si désagréable ! Ce n’est pas possible; Je ne sens pas qu’il a du plaisir à me voir, bien qu’il soit très aimable. Ce sont des lueurs fugitives, on ne sait quoi qui vous met en confiance... Et ça me manque. Et pourtant je ne puis penser que ça manque en réalité.
Je velmi hýčkaný, ten člověk, velmi zvyklý na to, že se mu lidé plazí k nohám. A tak... Já jsem zase zvyklá, že si mé přívětivosti každý nesmírně cení.
Il est très gâté cet homme, très habitué à des gens qui sont à ses pieds. Alors... Moi aussi je suis habituée à ce qu’on fasse un cas énorme de mon amabilité.
A tak... Ale je to tak velký umělec [Zrušená slova] Bytost stojící zcela nad ostatními.
Alors... Mais c’est un si grand artiste [Mots cancellés] Un être tout à fait au-dessus des autres.
Ví, že jeho malbu chápu a zbožňuji...
Il sait que je comprends et adore sa peinture...
Na tom všem nezáleží! Nezamlouvám se mu. Možná mě rád vidí, jako padesát jiných. Ale víc nejsem. A s tím se nedá nic dělat. Kvůli tomu pocitu budu před ním hloupá. Nebe se mnou zachází nešetrně... Byla bych tak...
Ça ne fait rien tout ça ! Je ne lui plais pas. Il me voit avec plaisir peut-être, comme cinquante autres. Mais je ne suis rien de plus. Et il n’y a rien à faire à ça. Ce sentiment me rendra stupide avec lui. Le ciel ne me traite pas bien... Je serais si...
Ah, ne.
Ah ! non.
A pak všechno! všechno! všechno!
Et puis tout ! tout ! tout !