❦
Úterý 2. září 1884
Dělám kresbu pro „Figaro“ – ale s hodinovými přestávkami, odpočinkem...Mardi 2 septembre 1884Je fais le dessin pour le « Figaro », mais avec des interruptions d’une heure, des repos...
Strašná horečka – nemohu již. Nikdy jsem nebyla tak nemocná – ale protože to neříkám, vycházím a pracuji. Nač to říkat.
Une fièvre atroce, je n’en peux plus. Je n’ai jamais été si malade, mais comme je ne le dis pas, je sors et je travaille. A quoi bon dire.
Jsem nemocná – to stačí. Což může žvanění o tom pomoci. Ale vycházet? To moje nemoc dovoluje – ve chvílích, kdy se člověk cítí lépe. Ostatně! Ach, bído!
Je suis malade, ça suffit. Est-ce que d’en bavarder peut faire du bien. Mais sortir ? C’est ma maladie qui le permet quand on est dans les moments où on se sent mieux. Du reste ! Ah ! misère !