To je veliký žal, o kterém neví nikdo kromě Juliana. Tak tedy odjíždím.
Byla jsem za Julianem a dlouho a vážně jsme rozmlouvali. Říká, že dělám hloupost, když jedu do Ruska. Lékaři vás posílají na jih, a vy odjedete na...
Máma darovala Tonymu jakýsi astrachánový župan, na chvíli jsme mu jej navlékli; tihle hodní lidé ještě nikdy neviděli mé paže, a tak předvádím...
Prý je malířem tak, jako byl Ingres houslistou...
Otec i máma si myslí, že mě rmoutí to, co řekl Potain, a já nemohu přiznat pravdu. Ale pláču pořádně; žádné grimasy ani vzlyky, jen krásné velké...
Dnes ráno jsem dokončila portrét malé Maurelovy; byla tu Villevieille, přišla její matka, má rodina a Alexis. Pak odpoledne přijde kněžna a paní...
Nikdo si nedovede představit mé trápení. Mluví se o nemoci, až vysychá hrdlo, každý vynáší svůj názor, máma říká, že mi Mont-Dore uškodil, protože...
Zvoní zvon, běžíme k vagónu, mně nekoupili lístky a nastupuje se do obyčejného oddílu (což bych já neudělala); chci nastoupit také, ale zavírají,...
Jsem ale hloupá! Oelsnitz pláče a prosí mě, abych zůstala, neboť věří, že ta cesta je můj hrob a že mě tam ten strašný pan Bashkirtseff zadrží.
Myslím, že stav, v němž se nacházím, konečně dokázal ten zázrak a všechny je přiměl pochopit, že mé výčitky nebyly rozmary rozmazlené holčičky. Pět...
Gabriel je s námi celou dobu, včera přinesl pozvání od paní d'Aubigny, manželky tajemníka francouzského velvyslanectví, ale protože jsme tam nezašly,...
Paul a Alexandre nám přišli naproti sami a ani nezamluvili pokoje v hotelu, neboť věřili, že pojedeme rovnou na venkov. Hrozné.
Kdybych zůstala v Paříži, plakala bych, že nejsem tady. To jsem to dopracovala. Ostatně jsem hodně bledá, sotva narůžovělá, oko zajímavé, ruce jako...
Je krásně, šeříky kvetou, jaro je rozkošné, ale na mou zatracenou kostru příliš chladné.
Podle mého přání nikoho nepozvali, ale lidé přesto přišli. Pan Oustimovitch, maršál šlechty, Alexandre a malý Étienne, jeho syn; pánové Staritsky,...
Napsala jsem tetě, Oelsnitzové, kněžně, Gaviniovi, Saint-Amandovi.
Není to dost ukrutné? Nemluvě o otci, jemuž je osmdesát pět let, a o matce, kterou se ubohý Tony tolik bál ztratit. A pan Georges žije!!!! Ne, jsou...
Celý den jsem venku a maluji studie, je překrásně. Nedovedu si představit, že by ten ještě tak mladý muž mohl zemřít... a přece se za posledních šest...
Zároveň s depeší přichází dopis od Juliana s touž dobrou zprávou.
Ne, to je opravdu směšné a mám toho po krk. Není to ta večeře, ta je koneckonců v pořádku, ale všechno. Co mi ještě chodí povídat; nepřišel mi snad...
Máma, Paul, Nini, otec, Michel, Dina a Sperandio tu zůstávají část dne. Dina se oblékla za selku (s napudrovaným nosem), sluší jí to, ale má ten...
Dnes pracuji, druhý den, ale prší desetkrát za den a my se při každém lijáku schováváme do pavilonu, uklízí se plátno, stojan, a pak zase slunce....
Maluji, ostatní si přicházejí povídat nebo hrát karty vedle mě. Zkrátka... otec mě dráždí, sama nevím, proč myslím na svou cestu před pěti lety,...
Proč mě tři týdny klamala, proč to protahovat? Nikdo neví, jen tak... Myslela prý, že to vyřídí Skebinsky (už dávno jí odpověděl, že nebude moci...
Paul a Nini odjeli na vilu (mámin statek pět hodin jízdy odtud) a pán a paní jsou v Poltavě. Zůstáváme čtyři, kněžna, Dina, Sperandio a já. Déšť nás...
Oba mí strýcové, Étienne a Vladimír, jsou tady. Vladimír má velmi zábavný napodobovací talent.
Pak po dvacátém na cestu do Itálie. Letos jsem dala přednost Pattiové, ale příští rok bych cestovala. Kněžna Eristoffová, já, Dina, Paul a Nini....
Jde o můj odjezd, kterému zřejmě nikdo nevěří.
Kněžna je pobouřená, s otcovsky kárajícím výrazem jako obvykle: nebe mi dalo všechno, říká, a já nejsem spokojená.
A to ještě kdyby byl chudý.
Rozkošná měsíční noc, zůstáváme všichni pod balkonem a rozprávíme. Micha přijel. Ale přes den to bylo velmi protivné, div jsme se navzájem nekousali.
Po tisíci tahanicích se tedy rozhodneme. Nedovedete si představit, je to celá výprava! A k čemu vůbec? A snad by bylo lepší nejezdit! Vždyť...
Zkrátka obědváme u Alexandra a opijeme se. Bez toho se tu člověk neobejde, hrozím se toho. Ach, chci odjet, všechno je tu nechutné! A mí strýcové, ti...
Pak rodina, je nás čtrnáct.
Paul je skoro pořád zachmuřený, paní je lhostejná ve svém uspokojení, že dosáhla svého cíle. Je vdaná, to je vše, po čem dívky tady touží. Nikdy jsem...
Sdělila jsem své úvahy o novomanželích přímo novomanželům, a už teď vypadají milejší, ujišťuji vás.
jeho očích a že ocení velmi skutečné půvaby (bez dvojsmyslu) Diny, která je rozkošná, má vlasy plavé jako obilí a oslnivou pleť od té doby, co se na...
Jde tedy o to Sourny, které není gubernské sídlo jako Poltava — ale Poltava je nejšpinavější a nejzpustlejší ze všech měst, člověk v něm vskutku...
Když jich bylo dostatečné množství, a hlavně takového obsahu, jaký si Alexandre přál, přišel je ukázat Tolkatchovi, který si nad nimi rval vousy, ale...
Ta zvůle a ta lupičství jsou nepředstavitelná! Schovali kopie listin a smluv, které Romanoff uzavřel v době, kdy se snaží dokázat, že byl blázen....
Alexandre mi navrhuje obchod. Prodá jeden ze statků za dvě stě tisíc rublů, a co dostane navíc, bude jeho. Pachtovné z ostatních pozemků se zvýší...
Katedrál a klášterů je značné množství, vskutku jich stojí tři, čtyři v řadě za sebou. To vše s mnoha a mnoha zlacenými kupolemi, zdi a sloupy...
Otec a on si tykají, neboť Paskevitch před osmi lety prodělal černé neštovice a otec u něj v Charkově celou dobu bděl.
Zkrátka od jedné do pěti hodin a déle jsem litovala, že ten sen nemohu uskutečnit, neboť nemohu. Co by se říkalo tam v Rusku a kolem mě, kdybych...
Už prodala tři nebo čtyři věci. Zkrátka je teď na koni. A já?
A tak jsem tam dnes ráno šla hustě zahalená a za úplatu jsem byla přijata, ačkoli ordinuje až odpoledne. Už dost dlouho si myslím, že má nemoc...
Zkrátka... Co se mé malby týče, říká, že mě dřív nepovzbuzoval, nemaje důvěru, neboť věřil, že jde o nešťastnou vášeň, ale teď!! Můj obraz je dobrý,...
Saint-Amand a Villevieille kolem třetí. Šla jsem s Villevieille hledat zahrádku v Passy; cestou zpátky nás navštíví starý Géry, je jako všichni...
Kolem páté přichází ten netvor Julian, který měl pořád přijít, konečně. Ale všechno se to obrátí bůhvíjak, byla tu teta a ať se říká co chce, vadilo...
Inscenace je dokonalá, kostýmy obdivuhodně věrné a souladné a Mounet-Sully, v civilním oděvu velmi nevzhledný, je ve svých řízách nádherný. Hecht byl...
Ale ani nejhorší z lidí by nebyl neúprosnější! A já jsem mučena v každém okamžiku, červenat se před svými, cítit jejich ochotu mluvit hlasitěji! V...
Pravda je, že mi zbývá jen dvacet dní, a co když bude pršet?
Je to ohavné, nic nedokážu udělat!
Vskutku mám své modely nerada. A pak vidím to plátno vystavené na bulváru hned po volbách... A pak je to námět tak málo ženský, a právě to mě nejvíc...
Teď se obrazu vzdávám, ano, je rozhodnuto. Ale co ztraceného času!! Víc než měsíc.
Cerny je vlastně dobrá duše, já ji mám za blázna, nechápe nic nebo skoro nic a klade vám otázky, z nichž zůstanete jako spadlí z nebe, zkrátka je...
Je nás čtrnáct a hlasujeme pro vyloučení velitele d'Epailly a slečny Drouinové, kteří pomluvili a obtěžovali Hubertine. Lévrier vykládá fakta, která...