Neděle 31. července 1881

Slečna de Mertens, Weeb, Klumpke přišly podívat se na můj obraz, ale potřebovala bych Juliana nebo Tonyho. Takhle, aniž bych věděla, jak na tom jsem, nemám odvahu pustit se do něčeho jiného... Zkrátka jsem ve čtyřiceti nejistotách a úzkostech, litujte mě.
Saint-Amand a Villevieille kolem třetí. Šla jsem s Villevieille hledat zahrádku v Passy; cestou zpátky nás navštíví starý Géry, je jako všichni rodiče ustaraný o svého milého syna, povykládám mu samé hlouposti; je rozkmotřen s Plon-Plonem, ten kousek provedl Lachaud, Gavini z toho nevyšel o nic lépe než Géry, tím hůř pro knížete. Ostatně všichni ti lidé jsou blázni, že slouží lidem! Říká se, že kníže je nejstrašnější z nevděčníků, jiní to říkají také, ale právě tyhle věci mě nutily mít toho podivného Napoleona ráda. Říká se, že nemám srdce, a já si představuji, že je takový jako já. Ostatně věřte mi, je tu jen republika. A malba.
Byla jsem si jistá, že mám nádherný námět. Skupina mužů před volebním plakátem. Julian z toho není nadšen, ostatně jsem ještě nenašla místo.
Ach, jak je to k vzteku.

Poznámky

Klumpke: Anna Klumpke (1856–1942), malířka amerického původu, která studovala na Académii Julian a později se stala družkou Rosy Bonheurové. ↩
Plon-Plon: přezdívka prince Napoléona-Jérôma Bonaparta (1822–1891), bratrance Napoleona III. a po roce 1879 hlavy bonapartistického rodu. ↩
Volební plakát: legislativní volby 21. srpna a 4. září 1881. ↩