❦
Čtvrtek 26. května 1881 – Fastow u Kyjeva
Čekáme na vlak ještě čtyři hodiny! Berlín jsme opustili včera v jedenáct večer. Ale nejdřív můj cestovní úbor: plisovaná sukně a dlouhé paleto s jedinou řadou knoflíků, z lehké tenké vlny s drobnými bíločernými kostkami; kapuce podšitá černou. Černý klobouk půvabného a vznešeného tvaru. Samozřejmě jsem po příjezdu do Berlína měla šaty z černého čínského krepu, přiléhavé v pase a hezké.Jeudi 26 mai 1881 - Fastow près KievNous attendons notre train encore quatre heures ! Quitté Berlin hier à onze heures du soir. Mais d’abord mon costume de voyage: jupe plissée et long paletot avec un seul rang de boutons, en petit drap léger à petits carreaux blancs et noirs; capuchon doublé de noir. Chapeau noir d’une forme charmante et distinguée. Il va sans dire qu’arrivée à Berlin j’ai eu une robe en crêpe de Chine noire, à taille et jolie.
Gabriel je s námi celou dobu, včera přinesl pozvání od paní d’Aubigny, manželky tajemníka francouzského velvyslanectví, ale protože jsme tam nezašly, zařídil, abychom se s touto dámou setkaly v berlínském parku1; byla tam také jakási paní... jejíž jméno končí na ens z belgického velvyslanectví, a pan de Savigny z francouzského velvyslanectví. V Berlíně je nuda a on jim o nás nepochybně navykládal divy; dámy odešly první a pan de Savigny zůstal, takže jsme se, nevýslovný Gabriel a já, oddělili od ostatních, abychom si prohlédli zvířata v zahradě (Thier-Garden).
Gabriel est tout le temps avec nous, il avait apporté hier une invitation de chez Mme d’Aubigny, femme du secrétaire d’ambassade de France mais comme nous n’y sommes pas allées il nous a fait rencontrer avec cette dame au Bois de Berlin, il y avait aussi Madame... dont le nom finit en ens à l’ambassade belge et M. de Savigny de l’ambassade de France. On s’ennuie à Berlin et il leur a sans doute raconté des merveilles de nous; les dames sont parties les premières et M. de Savigny est resté, ce qui fait que nous avons fait bande à part, l’innéfable Gabriel et moi pour visiter les bêtes du jardin (Thier-Garden).
Ještě jsme spolu povečeřeli a ten ubohý Gabriel přišel o slavnost Godardova balónu2, byl tam celý Berlín. Ale pozval se sám. Ach, před zahradou bylo třeba něco koupit, a jak jsme šli, zašli jsme ke Gabrielovi, který má rozkošný malý byt v domě, kde bydlí samí diplomaté. Můj portrét v rámu z masivního stříbra se skví vedle portrétu starého Géryho. Předvádí nám všechny kuriozity svého počestného příbytku a daruje mi dosti zvláštní dřevěný vějíř, který nacházíme v jednom kusu nábytku.
Nous avons encore dîné ensemble et ce pauvre Gabriel a été privé de la fête du ballon Godard, tout Berlin était là. Mais il s’est invité lui-même. Ah ! avant le jardin il y avait quelque chose à acheter et tout en marchant nous sommes allés chez Gabriel qui a un charmant petit appartement dans une maison où il ne loge que des diplomates. Mon portrait dans un cadre d’argent massif s’épanouit près de celui du père Géry. Il nous exhibe toutes les curiosités de sa chaste demeure et m’offre un éventail de bois assez drôle que nous trouvons dans un meuble.
U toho chlapce je všechno korektní a v každém detailu jeho bytu jsou napsána slova: řád, způsoby, dobré vychování. Nelze být spořádanější, a přitom elegantní a všude dělat dobrý dojem. A v jeho veselé a slušné konverzaci, v poklonách, které vám skládá... To vše plné citu bez sentimentální fádnosti. Zkrátka je naprosto dokonalý.
Tout est correct chez cet enfant et dans chaque détail de son logement sont écrits les mots: ordre, tenue, bonne éducation. Il n’est pas possible d’être plus rangé tout en étant élégant et faisant bonne figure partout. Et dans sa conversation gaie et convenable, dans les compliments qu’il vous faits... Tout ça plein de sentiments sans fadeur. Bref il est absolument parfait.
Až je to skoro nudné... a přece mi při odjezdu bylo skoro líto. Cestou na nádraží mi chránil kolena cípem svého paleta, jak seděl naproti mně; znovu se dalo do deště.
Ça en est presque ennuyeux... pourtant j’ai eu presque du regret en partant. Il m’abritait les genoux avec le pan de son paletot, assis en face de moi en allant à la gare; il s’était remis à pleuvoir.
Potřebovala jsem tu dlouhou cestu — rovina, rovina, všude rovina. Je to překrásné, jsem do stepí celá poblázněná... jako do novinky... Je to skoro nekonečno... a jakmile jsou tam lesy nebo vesnice, už to není ono. Okouzlující je vstřícnost a laskavost všech zaměstnanců až po nosiče, sotva člověk vstoupí do Ruska; lidé od celnice rozprávějí, jako by vás znali, ještě chvíli a zeptali by se vás na zdraví. Ale mám už za sebou osmdesát šest hodin ve vlaku a zbývá mi jich třicet. Ty vzdálenosti jsou závratné. Velké povstání tu bude velmi snadné rozpoutat... Prozatím se vraždí Židé3, nebo spíš se bourají jejich domy. A císař setrvává ve své hloupé nehybnosti... Nemusel se bát, že ustoupí hrozbám, když dá svobodu; stačilo přičíst ten záměr svému otci a říci: „Zabili jste ho ve chvíli, kdy se chystal přebudovat říši. Já vám tím, že vám dávám všechny tyto svobody, jen plním jeho poslední vůli.“ Vše by bylo zachráněno. Copak si myslí, že dokáže udržet samoděržaví? Ach, pak je to hlupák a slepec. A přece je třeba, aby má ubohá vlast byla zbavena vší té chamradi, která ji rozežírá.
J’avais besoin de ce grand voyage, la plaine, la plaine, la plaine partout. C’est très beau, je suis folle des steppes... comme nouveauté... C’est presque l’infini... quand il y a des forêts ou des villages ce n’est plus ça. Ce qui charme c’est l’air avenant, aimable de tous les employés jusqu’aux faquins sitôt qu’on entre en Russie; les gens de la douane causent comme s’ils vous connaissaient, encore un peu on s’informerait de votre santé. Mais j’ai déjà quatre-vingt-six heures de wagon et il m’en reste trente à faire. C’est vertigineux ces distances. Un gros soulèvement sera très facile à opérer... Pour l’heure on massacre les Juifs ou plutôt on casse leurs maisons. Et l’Empereur reste dans sa stupide immobilité... Il n’avait pas à avoir peur de céder à des menaces en donnant la liberté; il n’avait qu’à attribuer ce dessein à son père en disant: Vous l’avez tué au moment où il allait réorganiser l’Empire. Moi en vous donnant toutes ces libertés je ne fais qu’accomplir sa dernière volonté. -Tout était sauf. Est-ce qu’il pense qu’il pourra maintenir l’autocratie ? Oh ! alors c’est un imbécile et un aveugle. Pourtant il faut que mon pauvre pays soit délivré de toute la vermine qui le ronge.
Ach, ten náš vagón dnes v noci! To s námi házelo! Museli jsme zavolat průvodčího, jedno kolo bylo prý rozbité, ale strašné otřesy, museli jsme uprostřed noci přesedat, jenže všichni zaměstnanci jsou tak ochotní, že si člověk připadá mezi vlastními starými oddanými služebníky.
Oh ! nous avions un wagon cette nuit ! Ça nous a secoués ! Il a fallu appeler le conducteur, il paraît qu’une roue était détraquée, mais des cahots horribles, il a fallu changer au milieu de la nuit mais tous les employés sont d’une serviabilité, on se dirait au milieu de ses propres et anciens domestiques dévoués.
Poznámky
„Bois de Berlin“ (berlínský park): Tiergarten, ústřední park Berlína a módní korzo, obdoba pařížského Bois de Boulogne. ↩
Eugène Godard (1827–1890), nejproslulejší francouzský aeronaut, jehož lety balónem přitahovaly velké davy. ↩
Na jaře 1881, po atentátu na Alexandra II. 13. března, vypukly v jihozápadních guberniích Ruské říše protižidovské pogromy, počínaje Jelisavetgradem v dubnu (en.wikipedia „1881–1884 anti-Jewish pogroms in the Russian Empire“). ↩