❦
Úterý 24. května 1881
Jsem zoufalá, že jsem neodjela. Bezdůvodně jsem urazila otce a zůstávám tady, mé léto bude přesto roztříštěné, protože koncem června musím do lázní. Místo abych tu strávila tři týdny, byla u medaile pro Breslau, zůstávala zavřená, smutná, malátná v té Paříži, kde se člověk dusí, mohla jsem být na venkově, a pak taková velká změna — a opravdu potřebuji vyjít z tohohle nesnesitelného stavu.Mardi 24 mai 1881Je suis désespérée de n’être pas partie. J’ai fait une offense gratuite à mon père et je reste ici, mon été sera tout de même en morceaux puisqu’il faut aller aux eaux fin juin. Au lieu donc de passer trois semaines ici, d’assister à la médaille de Breslau, de rester enfermée, triste, languissante dans ce Paris où l’on étouffe, j’aurais été à la campagne et puis un si grand changement et j’ai vraiment besoin de sortir de cet état impossible.
Jsem ale hloupá! Oelsnitz pláče a prosí mě, abych zůstala, neboť věří, že ta cesta je můj hrob a že mě tam ten strašný pan Bashkirtseff zadrží.
Aussi je suis idiote ! Oelsnitz pleure et me prie de rester croyant que c’est mon tombeau ce voyage, et que le terrible M. Bashkirtseff me retiendra là.
To jsou mi hlouposti!!! A já jsem dost změklá, dost všechno možné, abych se nechala ovlivnit!!! Pošlu telegram na nádraží v Berlíně, ať na mě počkají, a odjedu. Vždyť koneckonců, co tu dělám až do chvíle, kdy mám jet do lázní?! Tonyho a jeho ateliér tu zase najdu.
En voilà des bêtises !!! Et moi je suis assez ramolie, assez tout ce que vous voudrez pour me laisser influencer !!! Je vais télégraphier à la gare de Berlin pour qu’on m’attende et je pars. Car enfin jusqu’au moment des eaux qu’est-ce que je fais ici !! Je retrouverai toujours Tony et son atelier.