Pondělí 6. června 1881 – 25. května

Tony je zachráněn! Mám z toho ohromnou radost; Rosalie se rozpláče a říká, že kdyby byl zemřel, byla bych se z toho roznemohla – to je trochu přehnané, ale koneckonců je to hodné děvče.
Zároveň s depeší přichází dopis od Juliana s touž dobrou zprávou.
Tohle říká Zola o Julesi Vallèsovi... Citlivost skrývaná jako něco směšného, často záměrná hrubost a nade vše vášeň pro život, pro lidské mraveniště – a máte celou jeho povahu; přitom je velmi veselý, hned ze všeho „dělá legraci“, snad ze strachu, aby si ji nedělali z něho, a své slzy skrývá pod zuřivou ironií. Myslím, že se to podobá mně. Ale člověk vypadá hloupě, když se takhle sám oceňuje.