❦
Čtvrtek 28. července 1881
Brisbane mi přišla ukázat své kresby a podívat se na můj obraz, Villevieille také, a ta mi nalévá trochu balzámu do duše, když o tom díle mluví pěkně... Ale musím vám říci, že včera a dokonce už před mým odjezdem jsme, jak víte, hodně mluvili o mém přeprotivném zdraví, a poté, co jsme probrali všechny lékařské celebrity, mi starý Rodolphe1 před dvěma měsíci řekl, že na mém místě by zašel za jistým mužem, který si specializací, již si zvolil, vydobyl hroznou pověst a jehož jméno se nevyslovuje snadno, ale že je to opravdový učenec, muž vskutku velmi schopný, který uzdravilJeudi 28 juillet 1881 Brisbane est venue me montrer ses dessins et voir mon tableau, Villevieille aussi, cette dernière me verse un peu de baume dans l’âme en disant du bien de l’œuvre... Mais il faut vous dire que hier et même avant mon départ nous avons comme vous savez beaucoup causé de ma très embêtante santé et qu’ayant passé en revue toutes les célébrités médicales, le père Rodolphe me dit il y a deux mois, qu’à ma place il irait voir un homme qui par la spécialité qu’il a adoptée c’est fait un nom terrible et qu’on ne prononce pas facilement mais que c’est un véritable savant, un homme vraiment très fort et qui a guéri une dame que Julian aime et respecte, du mari de laquelle il est l’ami. Elle était condamnée et c’est sa mère qui a bout de ressources est allée la conduire chez le terrible médecin qui l’a guérie. Hier c’est encore revenue dans la conversation, (tout le monde était parti, nous étions tous seuls) Julian me promettait toutes les décadences si je ne me soignai pas sérieusement; une dame aujourd’hui me donner les noms des docteurs à voir [Mots noir-cis:peut] recommandant de ne pas oublier le grand homme épouvantable.
A tak jsem tam dnes ráno šla hustě zahalená a za úplatu jsem byla přijata, ačkoli ordinuje až odpoledne. Už dost dlouho si myslím, že má nemoc pochází z čehosi zkaženého v krvi, neboť otec byl v době, kdy se ženil, nemocný. Neboť už jako dítě jsem vždycky měla cosi v krku a nikdy jsem dobře nedýchala nosem, a teď ty uši... Co se týče pravé plíce, to přišlo v důsledku předchozího, a všechno to rozvinul křik, slzy atd. atd. Prosím za prominutí, že vám vykládám tak nechutné věci, ale tolik mi na tom záleží, že si to všechno musím vyjasnit. Své domněnky jsem nikdy neřekla žádnému lékaři, nikomu, ani tomu dnešnímu, jenže protože je to Ricard2, jistě to uviděl, je-li co vidět, nemýlím-li se; rozumí se, že nic neřekl. Vyprávěla jsem mu, jak jsem nejprve nastydla, ztráty hlasu, kašel, Enghien, Fauvel, Krishaber, Mont-Dore atd.
Alors j’y suis allée ce matin très voilée et moyennant finance j’ai été admise malgré qu’il ne reçoit que l’après-midi. Il y a assez longtemps déjà que je pense que ma maladie vient de quelque chose de vicieux dans le sang, mon père étant malade lorsqu’il s’est marié. Car enfant j’ai toujours eu quelque chose dans la gorge et n’ai jamais bien respiré par le nez et puis à présent les oreilles... Quant au poumon droit c’est venu à la suite des choses précédentes et le tout a été développé par les cris, les larmes etc. etc. Je vous demande pardon de vous parler de choses si dégoûtantes mais cela me tient tant à cœur qu’il faut que je m’explique tout cela. Je n’ai jamais dit mes suppositions à aucun médecin, à personne, pas même à celui d’aujoud’hui, seulement comme c’est Ricard il l’aura vu, s’il y a quelque chose à voir, si je ne me trompe pas; bien entendu il n’a rien dit. Je lui ai raconté comment j’ai commencé par prendre froid, des extinctions, des toux, Enghien, Fauvel, Krishaber, Mont-Dore etc.
Při řeči jsem se třásla a on musel zpočátku se svým povzbudivým výrazem předpokládat něco docela jiného. Podíval se mi do úst a poslechl záda i hruď, pak ta lehká poklepání na klíční kost.
Je tremblais en parlant et il a du commencer par supposer tout autre chose avec son air encourageant. Il m’a regardé dans la bouche et a écouté le dos et la poitrine, puis les petits coups sur la clavicule.
Vypadala jsem vyděšeně jako dítě, ačkoli ten shrbený stařec se zdál dobrý a pozorný. Zcela si mě získal tou hrůzou a tím výrazem blahosklonnosti, vlídnosti, která je vlastní všemocným, těm, kdo dostali od života všechno.
J’avais l’air effraye d’un enfant bien que ce vieillard voute paraisse bon et attentionné. Il a fait tout à fait ma conquete par l’épouvante et par son air de condescendance, de bienveillance qui est particulière aux tout-pouissants, à ceux qui ont eu tout de la vie.
Zřídka jsem viděla někoho tak fascinujícího. Od dneška se jeho předpisy řídím do písmene, s důvěrou, s radostí. Julian, jemuž jsem šla svou návštěvu oznámit, je jediný, kdo bude vědět, že jsem u něj byla.
J’ai rarement vu quelqu’un d’aussi fascinant. Je suis à partir d’aujourd’hui ses prescriptions à la lettre, avec confiance, avec joie. Juilian à qui je suis allée annoncer ma visite est le seul qui saura que je l’ai vu.
Táta dnes večer zase odjel, jsme velmi dobří přátelé.
Papa est reparti ce soir, nous sommes très bons amis.
Poznámky
„Otec Rodolphe“ („père Rodolphe“): důvěrné jméno Rodolpha Juliana (1839–1907), zakladatele Académie Julian. ↩
Ricard: patrně dr. Philippe Ricord (1800–1889), pařížský specialista na pohlavní choroby. „Domněnky“, které Marie nesvěřila žádnému lékaři, se týkají „čehosi zkaženého v krvi“ (quelque chose de vicieux dans le sang), co podle ní zdědila po otci. ↩