❦
Neděle 19. června 1881 – 7. června
Život plyne tichounce; Saint Agathe odpovídá na můj dopis, kněžna také.Dimanche 19 juin 1881 - 7 juinLa vie coule tout doucement, Saint Agathe répond à ma lettre, la princesse aussi.
Maluji, ostatní si přicházejí povídat nebo hrát karty vedle mě. Zkrátka... otec mě dráždí, sama nevím, proč myslím na svou cestu před pěti lety, kterou mě nechal zaplatit, ačkoli Alexandrovi přísahal, že vše vrátí, pak na těch pět set rublů, které jsem dala za koně, dohromady tisíc rublů, a teď ještě cesta do Berlína sto rublů, dohromady jedenáct set rublů.
Je peins, les autres viennent causer ou jouer aux cartes près de moi. Enfin... mon père m’agace, je ne sais pourquoi je pense à mon voyage il y a cinq ans, qu’il m’a fait payer en jurant à Alexandre de tout rembourser, puis les cinq cent roubles que j’ai donné pour les chevaux, total mille roubles et puis maintenant le voyage jusqu’à Berlin cent roubles, total mille cent roubles.
A jistě najde způsob, jak se se mnou ve chvíli odjezdu pohádat, aby nemusel nic platit ani dávat dárek. Zkrátka je to nechutné a já se kvůli tomu zlobím celý den. A pak ta omílaná písnička o mé nemoci. Copak se v ateliéru neříká, že jsem se roznemohla a jsem pořád v Berlíně!
Et il trouvera certes moyen de se brouiller avec moi au moment du départ pour ne rien payer, ni faire de cadeau. Enfin, c’est très dégoûtant et j’en suis fâchée toute la journée. La scie de ma maladie aussi. Ne dit-on pas à l’atelier que je suis tombée malade et suis encore à Berlin !
Napsala jsem tetě, kterak jistý mladý muž, bohatý a s titulem, zašel za jednou dámou, jež mu řekla, že přímo od mé rodiny ví, že nemám zdraví, a že mu neradí, aby o mě žádal – ale když mladík odpověděl, že vypadám velmi zdravě, ta dáma, totiž jeho vlastní teta, mi řekla, že mě sebemenší věc položí, a ostatně že má rodina nedělá nic jiného než shání lékaře a stěžuje si, že se nechci léčit a chci zemřít kvůli nešťastné lásce.
J’ai écrit à ma tante comme quoi un jeune homme riche et titré est allé trouver une dame qui lui a dit tenir de ma famille même que je n’ai pas de santé et qu’elle ne lui conseille pas de me demander mais, que le jeune homme, ayant répondu que j’avais l’air de me porter très bien, la dame, c’est sa propre tante m’a dit qu’elle est à bas pour la moindre chose, du reste sa famille ne fait que consulter des médecins et se plaindre qu’elle ne veut pas se soigner et veut mourir ayant un amour malheureux.
Vím, píšu na závěr... že přesto budete pokračovat ve svém klevetění, jen dodáte: nikomu to neříkejte velmi pravděpodobně, a snad se má drahá teta zdrží, ale ne, udělá to, jak říkám!! Je to k naprostému zoufání. Předpokládejme, že jsem nemocnější, než jsem, že jsem velmi nemocná — ale je to snad důvod jít si na to stěžovat celému světu a učinit mi život nesnesitelným?
Je sais, écris-je pour finir... que vous continuerez quand même vos bavardages, seulement vous ajouterez: ne le dites pas très vraisemblablement et peut-être que ma chère tante se contiendra, mais non elle fera comme je dis !! C’est tout à fait désespérant. Supposez que je suis plus malade que je le suis, que je suis très malade, mais est-ce une raison pour aller s’en plaindre à l’univers entier et me rendre la vie intolérable.
napříč stránkou
Když mé rodině namítnou, jak zářivě vypadám, odpovídá: „Marie má takovou povahu, že nikdy nebude vypadat nemocně, ale nemocná je, to vám přísahám. O hodinu spánku méně a složí se“ (doslova)!
[En travers: Quand on objecte à ma famille mon air resplendissant, elle répond: Marie est d’une nature telle qu’elle n’aura jamais l’air malade mais elle l’est bien je vous jure. Une heure de sommeil de moins et elle est par terre (textuel) !
na okraji
Když dobře víte, jak snáším skutečnost, že... Inu!]
Quand vous savez bien comment je supporte le fait que... Enfin !]
Dnes večer jsem vyprávěla ta komická dramata... a smáli jsme se jim, ale přišla máma a ztropila scénu, že jsem opravdu byla na pokraji smrti atd. atd. atd.
Ce soir je racontais ces drames comiques... et nous en riions mais maman est arrivée et a fait une scène disant que j’ai vraiment été à la mort etc. etc. etc.
Teta jí psala, že jsem si sice nelehala, ale že jsem se sotva udržela na nohou a že mi padala hlava atd.
Ma tante lui écrivait que je ne m’alitais pas, mais que je me soutenais à peine, et que ma tête tombait, etc.
Zůstávám nad tím vším v němém úžasu. Tu věc nemůžete posoudit, neboť snadno uvěříte, že mají pravdu a že je to posedlost nemocných nechtít připustit svůj stav. Ale kdybyste věděli!!! Ach, Pane Ježíši! Zkrátka je to věc cti, a pak když o tom mluvíme před lidmi (dělám to, abych tu omílanou písničku rozbila žerty), máma mě nutí odejít, je to souboj, a dokazuje, že jsem nemocná, a spolčuje se s cizími lidmi, jako před Brimontovou; jako by šlo o čest dokázat, že mě lékaři odsoudili. Dejme tomu, že je to pravda, ale vždyť je na kolenou prosím, aby to nevykládali!!!! Ach, jistěže jsou dny, kdy se už neudržím na nohou, ale to je vztekem, vztekem, vztekem!
Je reste ébahie devant tout cela. Vous ne pouvez pas juger la chose, car vous pouvez bien croire qu’ils ont raison et que c’est une manie de malade de ne pas convenir de son état. Mais si vous saviez !!! Ah ! Seigneur Jésus ! Enfin c’est un point d’honneur, et puis quand nous en parlons devant du monde (je le fais pour détruire la scie par des plaisanteries) maman me force à partir, c’est un duel et elle me prouve que je suis malade se liguant avec les étrangers, comme devant la Brimont; comme s’il y allait de l’honneur de prouver que les médecins me condamnent. Mettons que c’est vrai, mais puisque je les supplie à genoux de ne pas le raconter !!!! Oh ! sans doute il y a des jours où je ne me soutiens plus mais c’est de rage, de rage, de rage !
A pak víte, už o tom se mnou nebudou mluvit, nebo přede mnou řeknou, že se mi vede dobře. Ale v mé nepřítomnosti si budou stěžovat na mé nemoci a na to, že se nechci léčit (já se přitom léčím doslova podle předpisu), a řeknou, jak jsem psala: „Jen ať to neví, dráždí ji to!“ Je to stejné, jako když mi svatosvatě tají, že nás Georges v očích celé čtvrti pošpiňuje, jako by šlo o to skrýt to právě přede mnou. A pak si myslí, že vše zachránili.
Et puis voyez-vous, ils ne m’en parleront plus, ou diront devant moi que je me porte bien. Mais en mon absence se plaindront de mes maladies et de ce que je ne veux pas me soigner (je suis le traitement à la lettre) et diront comme j’ai écrit: pourvu qu’elle ne le sache pas, ça l’irrite ! C’est comme de me cacher religieusement que Georges nous rend infâmes aux yeux de tout le quartier comme s’il s’agissait de me le cacher à moi. Alors ils pensent avoir tout sauvé.
Já jsem v ateliéru, a mezitím se dějí skandály, celá čtvrť je vzbouřená, policie atd. atd. Skrývají mi to, a tudíž je všechno v pořádku. A to nejsou blázni! A což nejsem prokletá, že žiji s lidmi, kteří mě milují tímhle způsobem!
Je suis à l’atelier pendant ce temps-là il se passe des scandales, le quartier ameuté, la police etc. etc. Ils me le cachent et dès lors tout va bien. Et ce ne sont pas des fous ! Et je ne suis maudite d’être avec des gens qui m’aiment de cette manière !
Včera jsem rozbila zrcadlo, polilo mě horko i mráz. Je to špatné znamení... rozbíjím jich dost často, je pravda, že nemám na růžích ustláno... Co mě ještě čeká? Léto zničené, to je možné a pravděpodobné; zima také. Pojdu vzteky, budu-li tu pořád pohřbená... Ach, když pomyslím, co udělali z mých nejkrásnějších let.
Hier j’ai cassé ma glace, ça m’a fait froid et chaud. C’est un mauvais présage... j’en casse assez souvent, il est vrai que je ne vis pas sur des roses... Que vais-je avoir encore ? Mon été saccagé, c’est possible et probable; l’hiver aussi. Je crèverai de rage si je suis toujours enterrée... Oh ! quand je pense à ce qu’on a fait de mes plus belles années.
Kdysi jsem o tom psávala celé stránky, teď už nedokážu říci nic.
J’écrivais des pages là-dessus autrefois, à présent je ne peux plus rien dire.
Pracuji na ulici a včera mě (venku) navštívil ctihodný kněz, který mi kdysi udělil svatý křest. Rozbila jsem zrcadlo a říkala jsem si: pohlédne-li mi do tváře, zemřu — a zdá se, že bych mohla.
Je travaille dans la rue et hier j’ai eu la visite (dehors) du vénérable prêtre qui m’a octroyé le saint baptême. J’avais cassé la glace et je me disais: s’il me regarde en face je mourrai, et il paraît que je pourrai.
Doufala jsem, že se spokojí s rozmluvou s mámou. Tenhle svatý muž se pokusil svést svou snachu a tvrdil jí, že její muž je mladý a opustí ji, kdežto on, starý, by byl mnohem lepší... manžel. Ale ta žena mu, myslím, vyťala políček a odešla.
J’avais espéré qu’il se contenterait de causer avec maman. Ce saint homme a essayé de séduire sa bru lui disant que son fils étant jeune la lâcherait et que lui vieux serait un bien meilleur... mari. Mais la femme lui a je crois donné un soufflet et s’est en allée.
Tehdy se obrátil ke své vlastní dceři a uspěl. V tuto chvíli je tento ctihodný muž zbaven kněžského roucha, ale stále tu bydlí. Do své víry jsem vstoupila pěkně svatými1 dveřmi.
Alors il s’est tourné vers sa propre fille et a réussi. A l’heure qu’il est ce digne homme est défroqué mais habite toujours ici. Je suis entrée dans ma religion par une sacrée porte.
Poznámky
Pozn. překl.: Slovní hříčka. Marie píše „par une sacrée porte“; francouzské „sacré“ znamená zároveň „posvátný“ i hovorově „zatracený“. ↩