❦
Pondělí 4. července 1881 – 22. června
Zase ty stížnosti.Lundi 4 juillet 1881 - 22 juinEncore des doléances.
Jde o můj odjezd, kterému zřejmě nikdo nevěří.
Il s’agit de mon départ auquel personne n’a l’air de croire.
A vida, po večeři si mě otec bere pod paží, a jak se procházíme po dvoře, ptá se mě, proč tak spěchám s odjezdem. Odpovídám mu, že jsem nespěchala, vždyť jsem měla zůstat jen tři týdny a zůstala jsem šest. Nato pokračuje:
Et voilà qu’après dîner mon père me prend le bras et tout en nous promenant dans la cour me demande pourquoi je me dépêche de partir. Je lui réponds que je ne me suis pas dépêchée puisque je ne devais rester que trois semaines et suis restée six. Alors il continue:
„Ale proč spěchat, rozumíš, to je jen takový obrat, co tam tak pospícháš.“
— Mais pourquoi se dépécher, tu comprends c’est une façon de parler, qu’as-tu à courir là-bas.
Po všem, co bylo řečeno, to už bylo k vzteku, ale ovládám se.
Après tout ce qui a été dit c’était déjà exaspérant mais je me contiens.
„Abych jela do lázní1, vy, který se tolik strachujete o mé zdraví, byste to měl vědět.“
— Pour aller aux eaux, vous qui vous inquiétez tant de ma santé, vous devez le savoir.
„Ale pojedeš, až bude čas... ostatně ti šarlatáni nevědí nic a zdraví je tady a lázně až potom...“
— Mais tu iras quand il sera temps... du reste ces charlatans ne savent rien et c’est ici la santé et les eaux après...
„A to kdy podle vás?“
— Quand cela d’après vous ?
„Inu... Biarritz v září.“
— Mais... Biarritz en septembre.
„To nejsou lázně...“
— Ce n’est pas des eaux...
„Tak tedy v srpnu...“
— Alors au mois d’août...
„Takže žádáte, abych zůstala o čtrnáct dní déle?“
— Alors c’est quinze jours de plus que vous me demandez de rester ?
„Nic neříkám, jen proč spěchat... Měla bys zůstat, a to ze tří důvodů.“
— je ne dis rien, seulement pourquoi se dépêcher... Il faudrait rester et pour trois raisons.
„Povězte.“
— Dites.
„Abys neopouštěla otce, matku a bratra.“
— Pour ne pas quitter père, mère et frère.
„Které nemám dost ráda, abych kvůli nim zůstala nebo odjela, to dobře víte... a dál?“
— Que je n’aime pas assez vous le savez pour rester ou partir à cause d’eux... après ?
„Kvůli zdraví.“
— Pour la santé.
„A potom?“
— Ensuite ?
„Potom tam... nemáme ani vindru a ty bys zůstala bez ničeho...“
— Ensuite là-bas...on n’a pas le sou et tu resterais sans rien..
„Cože říkáš?“
— Tu dis ?
„Ale nemáme peníze.“
— Mais on n’a pas d’argent.
„Zbláznil ses, vůbec nic se nezměnilo, naše záležitosti znám dokonale.“
— Tu es fou, il n’y a rien de changé absolument, je connais les affaires parfaitement.
„Ale vždyť jsou na dně.“
— Mais enfin ils sont à bout de ressources.
„No tohle, vy mě snad máte za hloupou husu.“
— Ah ! ça vous me prenez pour une idiote je crois.
„Tak ty mě chceš strašit hloupostmi, dětinskými výmysly! To si snad myslíš, že jsem trouba — to spíš ty, drahoušku.“
— Alors tu crois me faire peur avec des niaiseries, des inventions d’enfants ! Tu crois donc que je suis imbécile, toi-même mon cher.
A odešla jsem s pokřikem, že je velmi hloupý, když mě má za tak prostoduchou, a opravdu, po tom nadmíru protivném rozhovoru ještě troufat si mluvit o penězích! A tady! Koně mě stáli tři sta rublů, a ti tu zestárli!
Et je suis partie en criant qu’il était bien bête de me prendre pour tellement simple et vraiment après ce dialogue ultra agaçant et oser parler d’argent ! Et ici ! Les chevaux m’ont coûté trois cents roubles, et qui ont vieilli ici !
Zeptala jsem se ho, co mi tady nabízí výměnou za tamní život. Nedokázal nic říci a setrval v těch jezuitských polovětách2, které ovládá k dokonalosti. Poslyšte, jsem celá omámená z toho, jak naprosto mám pravdu. Ani se nehádá, což je ostatně to nejvíc rozzuřující. Mám vskutku báječné rodiče, kteří by mě tu s největší radostí nechali zetlít nebo provdali za Michu či nějakého jiného venkovského zemánka, ani ne knížete.
Je lui ai demandé ce qu’il m’offrait ici en échange de la vie de là-bas. Il n’a pas su dire et a persisté dans ces demi-phrases jésuitiques dont il joue à ravir. Ecoutez je suis tout étourdie d’avoir raison à ce point. Il ne discute même pas, ce qui du reste est le plus enrageant. J’ai des parents merveilleux en vérité qui me laisseraient pourrir ici avec le plus grand plaisir ou marier à Micha ou quelque autre hobereau pas même prince.
Po tomhle výbuchu šel vystavit dopis potřebný k Rosaliině pasu, jako by se o ten dopis byl sváděl boj. Vskutku báječné. A ještě historka dneška: tenhle rozkošný otec prohlásil, že mě teď nebude moci doprovodit. Všimněte si, že když mě prosil, abych přijela, stokrát mi v Paříži přísahal, že mě odveze třeba osm dní po mém příjezdu, bude-li to můj rozmar. Ale je to jedno pletivo lží a vytáček, které si ani nedá tu práci skrýt. Dráždivé je, že mě tenhle jezuitský trouba má za hlupačku. To uráží. A taková drzost!!3 Člověk si to nedovede představit.
Après cet éclat il est allé donner la lettre nécessaire au passeport de Rosalie comme si l’on avait combattu pour cette lettre. En vérité c’est merveilleux. Il y a une histoire de jour, ce père charmant a déclaré qu’il ne pourrait m’accompagner en ce moment. Remarquez qu’en me suppliant de venir il m’a juré cent fois à Paris de me reconduire même huit jours après mon arrivée si telle était ma fantaisie. Mais c’est un tissu de mensonges et de louvoiements qu’on ne prend même pas la peine de dissimuler. Ce qu’il y a d’irritant c’est que cet imbécile jésuitique me prend pour une bête. Ça c’est vexant. Et une impudence !! On ne s’en fait pas une idée.
Zkrátka kdyby aspoň (i kdyby to bylo zbytečné) ale zkrátka kdyby mi aspoň nabídli (i kdyby to byly lži) kdyby mi nabídli aspoň naoko něco tady a poprosili mě, abych zůstala — jenže nikdo ani neskrývá, že tu není nic než snídaně, večeře a karty v rodinném kruhu.
Enfin si encore (ce serait inutile) mais enfin si encore on m’offrait (quand même ce serait des mensonges) si on m’offrai au moins pour la forme quelque chose ici en me priant de rester mais on ne dissimule pas qu’il n’y a rien que déjeuner, dîner et jouer aux cartes en famille.
To jsou mi hanební rodiče. Jinde by všemi prostředky bránili dívce, aby se tu zaživa pohřbila, kdežto tady si nic lepšího nepřejí, jen aby je nikdo nerušil. Vskutku je to nestvůrné a já jsem tak udivená, že mám do té míry pravdu, že z toho ztrácím hlavu vztekem a slzami.
Voilà des parents infâmes. Chez d’autres on empêcherait par tous les moyens une jeune fille de s’enterrer ici, on ne demande pas mieux pourvu de n’être pas dérangé. En vérité c’est monstrueux et je suis si étonnée d’être à ce point dans le bon droit que j’en perds la tête d’exaspération et de larmes.
Poznámky
„Les eaux“ (lázně): léčebná kúra v lázních. ↩
Jezuitské polověty: „jezuitský“ znamenalo v 19. století vytáčivý, dvojznačný. ↩
„I!“ za slovem „impudence“ je v přepisu deníku nejspíš zdvojený vykřičník („!!“); věta je francouzská, nejde o anglické slovo. ↩