❦
Středa 3. srpna 1881
Po šíleném pobíhání při hledání zahrady, kde bych mohla klidně malovat, pouštím se znavená marným bojem do modelování Rosaliiny hlavy.Mercredi 3 août 1881 Après des courses folles à la recherche d’un jardin où je pourrais peindre tranquillement, de guerre lasse je me mets à modeler la tête de Rosalie.
Kolem páté přichází ten netvor Julian, který měl pořád přijít, konečně. Ale všechno se to obrátí bůhvíjak, byla tu teta a ať se říká co chce, vadilo mu to; rozzlobila jsem se a on si pomyslel, že je to proto, že vyjmenoval mé vady před tetou, ačkoli jsem mu pak řekla všechno, aby si to nemyslel.
Vers cinq heures arrive ce monstre de Julian qui devait toujours venir, enfin. Mais tout ça tourne Dieu sait comment, ma tante était là et on a beau dire ça le gênait; je me suis fâchée et il a pensé que c’est parce qu’il a dit les défauts devant ma tante, bien que je lui eusse ensuite tout dit pour qu’il le pense pas.
Zkrátka teta odešla a tady je výsledek. Předně to, co jsem věděla: póza není ani hezká, ani přirozená a nohy nesedí, je to příliš dlouhé na vysvětlování. Pak věci suché a odbyté. Dobré věci na hlavě, plot a vědra plná vody, která žena postavila na zem, jsou prý velmi dobré, dokonce že je to škoda. Ale velké pokárání za tu nedbalost, s níž stavím své modely, příliš málo hledám obraz1. Hledala jsem jen ten kus. Zkrátka, ubohá teta mi bezděky zabránila vytěžit z té lekce. Když odešla, Julian mi vyčetl, že jsem to řekla tak málo ohleduplně, neboť jsem byla horší než zlá, skoro krutá. Není hezké, není jemnocitné takhle lidi ranit... Nemusela jsem říkat, že mi tolik vadí, když mě opravuje v její přítomnosti.
Enfin ma tante s’est en allée et voici le résultat. D’abord ce que je savais c’est que la pose n’est ni jolie ni naturelle et les pieds ne correspondent pas, c’es trop long à expliquer. Puis des choses sèches et bâclées. De bonnes choses dans la tête, la haie et les seaux plein d’eau que la femme a déposés par terre sont très bien paraît-il, que c’est même dommage. Mais grande réprimande pour le sans-gêne avec lequel je pose mes modèles, je cherche trop peu le tableau. Je ne cherchais que le morceau. Enfin, ma tante la pauvre a sans le vouloir empêché que je profite de la leçon. Quand elle fut partie Julian m’a reproché d’avoir dit cela si peu délicatement, car j’ai été pire que méchante, presque cruelle. Ce n’est pas gentil, ce n’est pas délicat de froisser les gens de la sorte... Je n’avais pas besoin de dire que ça me gênait si fort d’être corrigée en sa présence.
Je to pravda, ale stejně tak je pravda, že je to muka, když tu někdo z vaší rodiny bdí v úzkostech nad vámi, přikládá šílenou důležitost obyčejným věcem a zkrátka... Ano, je to muka. Teta se nehněvá, ba ani není raněna, je na mou upřímnost příliš zvyklá.
C’est vrai, mais c’est aussi vrai que c’est un supplice quand quelqu’un de votre famille est là à trembler pour vous, à attacher des importances folles à des choses ordinaires et enfin... Oui c’est un supplice. Ma tante n’est pas fâchée, ni même blessée, elle est trop habituée à mes franchises.
Poznámky
Pozn. překl.: „Tableau“ (obraz) versus „morceau“ (kus): důležité rozlišení v akademickém malířství 19. století. „Tableau“ je celková kompozice — jak dílo působí jako soudržný celek. „Morceau“ je izolovaný fragment — dobře zvládnutá pasáž či figura. Julian Marii kárá, že se soustředí na druhé na úkor prvního. ↩