Čtvrtek 16. června 1881 – 4. června

Včera ráno jsme jeli do Poltavy (po té strašné hoře, vracela jsem se sama se sluhou, který kráčel před koňmi, Michel a Paul arcibiskupskou jízdou, abychom se vrátili kolem půlnoci. Otec předsedal městské radě, o přestávce mi jich představili na dvacet, pak večeře ve Veřejné zahradě, právě tam, kde jsem večeřela před pěti lety, s tímž Michelem atd. Pak jsme zašli na střelnici, která je v zahradě. Víte, že střílím velmi dobře, a to bez jakéhokoli cviku. Úžasná žena. Pak procházka liduprázdnými ulicemi, zastávky u Nininy sestry, v Alexandrově domě; pak jíst jahody v hotelu. Přijíždějí Dina, Lola a jejich matka, rozprávíme skoro do desíti. Pak Paul s ženou v kupé, máma, já a Micha v kočáře jedeme domů. Pan Bashkirtseff, když mě viděl trochu rozveselenou, chtěl, abych zůstala ještě chvíli, jednak proto, že měl nazítří předsedat, a pak myslím s nadějí, že mě zaveze k Abazovým, ale jistě si umíte představit, jak by mě to bavilo.
Dnes pracuji, druhý den, ale prší desetkrát za den a my se při každém lijáku schováváme do pavilonu, uklízí se plátno, stojan, a pak zase slunce. Saint-Amand mi píše.
Dobré tu je, že je tu spousta služebnictva a všechno se děje jako kouzlem.

Poznámky

Pozn. překl.: Tak v textu: „par train d’archevêque“ {sic} – Mariina obměna úsloví „train de sénateur“ (pomalým, důstojným krokem). ↩