Všechny psychické změny jsou spjaty s tělesnými pohyby a vyvolávají součinnost jistého počtu nervových center.
Pracuji opravdu jako samoukyně, jsem nucena si sama vymýšlet způsoby; Wolgren a pak ten druhý mi sice ukázali, jak se sestavuje armatura, takže to...
Ale v mém věku a ještě k tomu… To není ono. Měla jsem odjet, jet kamkoliv — protože já jsem… jako by na mě někdo uvrhl kouzlo…
Dnes večer jsme šly do divadla, do lóže přímo u jeviště, dobře skryté, a odešly jsme před koncem, abychom nikoho nepotkaly. V Gymnase.
Je pravda, že Cassagnac je mi lhostejný jako rok 1851. Dobře, že je pryč!
Včera byli Engelhardtovi a paní Bogdanoffová, dnes večer Karageorgevitchové. S tím vším si ostatně nikdy nepovídám…
O několik dní později si řeknu: no tak, a Jules — na toho už tedy nemyslím? Vůbec ne.
Dovedete si představit, jak veselé to bylo. Koneckonců… myslím, že půjdu malovat les — bude třeba přestěhovat se tam na měsíc.
Koneckonců nic jasně nevidím a nevím, co chci!
Bojidar šel se mnou, naštěstí, protože jsem si neuvědomila, že je svátek, a když jsme dorazili, našli jsme tam spoustu veslařů — Rosalie by snad...
Mám velkou chuť na jeden obraz… po němž tuto zimu přestanu malovat venku; dalo by se to stihnout za měsíc, v listopadu.
Potom princezna Karageorgevitchová, která přichází skoro každý den hrát piket a večeřet. Mám jí dost, nudí mě.
Na ranní mši jich bylo šest. Velkokněžna Anastasie, Vladimir se svou ženou Marií Pavlovnou, Alexis, Sergej a Pavel. Aby náš car s takovými čtyřmi...
Odkdy se oblékám v Paříži, bojuji proti hloupým a nevkusným módám — před pěti šesti lety jsem žádala drapérie, živůtky nabírané, rozhalené,...
Prý byl nepřítomen, tisíc věcí a pozítří odjíždějí do Damvillers — architekt na měsíc a Jules do ledna, a v lednu jede do Ameriky až do zahájení...
Mám malou migrénu — a protože to je u mě vzácnost, jsem spokojená.
A uprostřed jmen, která se uvádějí, čtu: Bastien-Lepage. To mě vrhá do nesmírného rozrušení, skoro pláču.
Pracuji doma — sochařství.
Náhlá změna kulis. Vše je veselé, klidné a krásné.
Nesnáší to, co dělám, ale zahrnuje mě velkými komplimenty a zároveň se s úžasem ptá, jak je možné, že já — obklopená elegancí a vytříbeností — mám...
Nebyla jsem příliš hezká, nebavila jsem se… I přes Gabriela, který je milý a má velmi něžné oči. Ale abych to zakryla, volím nesouvislý, poskakující...
A nyní mám po ruce studii o Chopinovi a Lisztovi — ejhle Paganini. Ejhle muži, kteří uchvátili svůj svět.
Před několika dny jsem si pořídila nádherné varhany. Rodina si myslí, že ta hračka je trochu drahá, ale neříká mi to — a já jsem jim za to vděčná....
V pět hodin jdeme na čaj k Safonoffovi.
Spát v podkrovní komůrce — jakési skříni, která sloužila jako pokoj — bez prádla; a živit se olivami, okurkami a čerstvou vodou… Z hrdosti nepsala...
Po té velké krůtě Léonii, která mluví o svých strastech s tak klidným výrazem, jdu za tím velkým troubou Gabrielem.
Velkou krajinu, Bojidara, náčrt a ženskou hlavu — to je vše — a v tom ve všem nic…
Je to největší ruský ilustrovaný časopis — a tak jsem jako doma.
Právě se stalo něco úžasného, co mi působí velkou radost. Můj rybář, kterého jsem věnovala do ischijské loterie, se ocitl v hotelu Drouot jako...
Princezna, Engelhardtovi a Dusautoy k večeři. Tito lidé mě nudí.
Máma šla dnes ráno do hotelu Louvre navštívit dámu, která přijela z Petrohradu s dopisem od paní Staritské. Pan Staritsky kdysi žádal mámu o ruku —...
Vysvětluji jí přírodu, plenér, nutnost malovat předměty v jejich prostředí — Paříž, moderní Atény!
Ta včerejší dívka, listujíc mými alby, mi pomohla znovu nalézt starý náčrt — vraždu Caesara. Uchvátilo mě to.
Ale na tyto pochyby mého-vulgárního-já je dobrá odpověď — skutečně jsem neměla nic lepšího na práci; kdekoliv jinde, žijíc jako ostatní, bych trpěla...
A pak ke Gaviniům. Večer Tchoumakoff a Karageorgevitchové.
Jsem opravdu někdo, nebo opravdu budu někdo v umění? Co si o sobě myslím?
dodává výraz stejně soustředěný a stejně nepříjemný jako Bastien-Lepage — a to mi lichotí, jako mi dřív lichotilo nosit sukni nakřivo jako Breslau....
Máma se vrátila omámena.
Dělám náčrtky pro Julese… Caesara. Moc mě to netáhne — ale dá se o to zajímat, dát do toho něco zajímavého, svého — a celkem vzato *je třeba* to...
Ano, bojím se, že si dělá legraci z mé hudby; ze všech těch nástrojů…
Večer Karageorgevitchové a hrabě Mazewsky.
Při plynovém světle: kresba, žena čtoucí u otevřeného klavíru. Hotovo.
To vše zarámované dohromady.
Sedí před růžovým japonským paravánem, cucá hůlku a sotva se usmívá ze tří čtvrtin profilu. Ve fraku a bílé kravatě. Osvětlen plynem — umístila jsem...
Mám andělskou trpělivost — ale tím, jak v sobě dusím vztek, padám kolem čtvrté hodiny odpoledne do krutého zoufalství. Je to horší než cokoliv; a...
Nejsem nic. Vše, co dělám, je špatné — odporné v rukopisu, kartonové — socha taky jde velmi špatně, má Nausikaa nic neznamená, člověk nepochopí, že...
Bojidar kreslí a Claire maluje. Myslím, že si ze mě trochu dělali legraci, protože neslyším dobře… Ale to je lidské… A já sama bych pravděpodobně...
Přišla Claire a pak Gaviniovi, Odette, Zuccarini, Basilewsky, Engelhardt, Linsingen.
Když člověk opravdu pracuje a je stráven ctižádostí, není k ničemu jinému — všechno mizí, sotva ví, na koho se dívá; starost je tak velká, tak stálá,...
Ta představa, že maršál navštíví takového holobrádka za tři groše, je také přespříliš zábavná. Opravdu vůbec netuší, co se ve světě děje. Před dvěma...
Je z ní nadšen a pronesl slova: „výtečná, půvabná, velmi dobrá, strhující“ atd. atd.
Obědváme u hraběte Mazewského, jenž nás desetkrát prosil, abychom mu prokazaly čest a přišly se podívat na jeho palác a sbírku uměleckých předmětů.
U kluků by si přál více atmosféry… více… Souhlasím a udělám to. Je to dobrý člověk — ale považuje mě za neschopnou namalovat Svaté ženy, protože jsem...
Kdybych se stala slavnou a kdyby se četl tento deník a kdyby se soudila rodina podle toho, co o ní říkám — nebo kdyby se ti lidé nazývali imbecily,...
Starý Géry přijde večer a když ostatní odejdou, rozebírám je.
Socha mě přivádí k šílenství — chvílemi mi připadá zpackaná, pak nádherná, pak příšerná…
Ale já jsem nikdy nic nemorálního neudělala! A když si pomyslím — je to moje chyba.
Jako včera přichází hodně lidí — je to unavující. Nina mě shledala trochu zhublenou (za sedm let) a především méně silnou, méně sebejistou… Má...
Modelovala jsem, ale příliš málo — ta socha… já nevím… Proto vám ocituji celou pasáž z Balzaca, jejíž pravdivost zasáhne každého umělce — a ostatně...
Pak večeře u Karageorgevitchových — jsou jen my a Marinovitchovi.
Má teta Hélène, sestra mého otce, zemřela před osmi dny — Paul nám to telegraficky oznámil, ale nikdo z nás tím nebyl valně pohnut. Dnes další...
Maršál mi poslal květiny.
Pracuji na portrétu malého Randouina — jsou tu Villevieille a Claire.
Máma tehdy vypravovala, že odjel ze zoufalé lásky — ale ani ona sama příliš nevěřila v ten odjezd do divokých krajin. A ukázalo se, že to je pravda.
Odpoledne několik návštěv.
Je to pohoršující! Kam to jdeme! Souhlasím s ním do takové míry, že Claire jde šmejdit po koutech ateliéru, aby se nerozchichtala — ona přece ví, co...
Takový den se počítá za rok obyčejného života s kotiliony, dostihy atd.
Píši dopisy — jeden architektovi, kde říkám: „člen vaší rodiny, jehož jemnocit a dokonce slušnost mi zabraňují jmenovat“ — ona — a svíjím se smíchy;...
Ve dvě hodiny návštěva Boulangerova — řekl totéž co Franceschi, krom slov medaile a Wolff.