❦
Sobota 12. listopadu 1883
Drumont1 z „La Liberté“ přichází dělat poznámky o velkoknížatech a významných Rusech v Paříži.Samedi 12 novembre 1883 Drumont de la « Liberté » vient prendre des notes sur les grands-ducs et les Russes marquants à Paris.
Nesnáší to, co dělám, ale zahrnuje mě velkými komplimenty a zároveň se s úžasem ptá, jak je možné, že já — obklopená elegancí a vytříbeností — mám ráda ošklivost! Moje kluky považuje za škaredé: „Proč jste si nevybrala hezčí?“ „Bylo by to stejně dobré.“
Il déteste le genre que je fais mais me fait de grands compliments tout en me demandant avec stupeur comment il se peut que moi, entourée d’élégances et de raffinements j’aime le laid ! Il trouve mes gamins laids, « pourquoi ne les avez-vous pas choisis jolis ?. » « Ce serait aussi bien. »
Vybrala jsem si je výrazné — „dovolím-li si tak říct — ostatně mezi kluky pobíhajícími po ulicích není takový přebytek krasavců, k tomu by bylo třeba jít na Champs-Élysées a malovat ty ubohé malé uzlíčky ovešené stužkami a obklopené chůvami.“
Je les ai choisis expressifs « si j’ose m’exprimer ainsi, du reste dans les gamins qui courent les rues on ne voit pas tant que ça d’astres de beauté, il faudrait pour cela aller aux Champs Elysées et peindre les pauvres petits bébés enrubannés et flanqués de gouvernantes. »
Kde pak je pohyb, kde divoká, prvobytná svoboda, kde opravdový výraz?
Où est le mouvement, où est la liberté sauvage, primitive, où est l’expression vraie alors ?
U dobře vychovaných dětí je už cítit póza.
Dans les enfants bien élevés il y a déjà de la pose.
A koneckonců… Mám pravdu.
Et puis... Enfin, j’ai raison.
Poznámky
Édouard Drumont (1844–1917) — novinář deníku La Liberté, později nechvalně proslulý svými útočnými antisemitskými spisy, zejména La France juive (1886). ↩