Dinin portrét. Ve tři hodiny přijde maršálová pro Clairu a mě — jdeme k Boulangerovi1. Ten starý akademik je pobouřen neslušnou výstavou Maneta. A to v École!
Lundi 7 janvier 1884 Portrait de Dina. A trois heures la maréchale vient nous prendre Claire et moi pour aller chez Boulanger. Ce vieil-école est horripilé par l’indécente exposition Manet. Et ça à l’Ecole !!
Je to pohoršující! Kam to jdeme! Souhlasím s ním do takové míry, že Claire jde šmejdit po koutech ateliéru, aby se nerozchichtala — ona přece ví, co si myslím.
C’est révoltant ! Où allons-nous !!! J’abonde dans son sens à un tel point que Claire s’en va fureter dans les coins de l’atelier pour ne pas pouffer, elle qui sait ce que je pense.
Ten dobrý Boulanger mi řekl velmi lichotivé věci — ví, co jsem vystavovala. (Je jedním z profesorů v mužské sekci Académie Julian.)
Ce brave Boulanger m’a dit des choses très flatteuses, il sait ce que j’ai exposé. (Il est un des professeurs de Julian chez les hommes).
Zdá se mi, že vše je skončeno — že mě nikdo již nebude milovat… jak jsem… a ostatně — umřu.
Il me semble que tout est fini, que personne ne m’aimera plus... comme je suis... et du reste je vais mourir.
Radostné myšlenky!
Riantes pensées !
Poznámky
Gustave Boulanger (1824–1888) — akademický malíř, držitel Římské ceny (1849), který vyučoval na Académie Julian; Manetova retrospektiva probíhala v École des Beaux-Arts.↩