❦
Neděle 18. listopadu 1883
Měla jsem tu koketérii nebo poblouzení ukázat se Gabrielovi v pracovním kroji pro plenér — přišel mi oznámit výlet, který se onehdy plánoval.Dimanche 18 novembre 1883 J’ai eu la coquetterie ou l’aberration de me montrer en costume de travail en plein air à Gabriel qui est venu m’informer d’une partie projetée l’autre jour.
V pět hodin jdeme na čaj k Safonoffovi.
Et à cinq heures nous allons prendre du thé chez Safonoff.
Ten Safonoff je komoří1 a velmi bohatý — přisuzují mu ohromující neřesti… Má hezký palác umělecky zařízený domnělými uměleckými předměty a raritami, a elegantní dámy k němu chodí. Je velmi hloupý a posedlý elegancí — mluvím tedy přiměřeně — ukazuje mi samovar Petra Velikého a já mu oplácím portrétem Kateřiny věnovaným mým předkům.
Ce Safonoff est gentilhomme de la Chambre et très riche, on lui donne des vices étonnants... Il a un joli hôtel artistement meublé avec de soi-disants objets d’arts et raretés et les dames chics vont chez lui. Il est très bête et toqué sur le chic aussi, je parle en conséquence, il me montre un samovar de Pierre le Grand et je lui riposte par un portrait de Catherine donné à mes ancêtres.
A apropos Nice… Nikdy nic otevřeně hanět — je to příliš naivní; jedna mimochodem pronesená poznámka demoluje mnohem lépe… Přijal nás na prahu svého paláce, který sluha v červených kalhotech spěchal otevřít dokořán; kytice pro každou z nás, vynikající čokoláda, pan Ekarque a pan Essaouloff — mladý petrohradský důstojník, který je teď v módě. Je to velmi přijatelný člověk, nosí paruku a honosí se tím, že zná všechny panovníky Evropy… přinejmenším z fotografií. On a ti dva hosté nás doprovázejí až ke dveřím — a večeříme se Saint-Amandem a Bagnitským, které chci zasvětit do kultu jednoho mladého umělce, o němž jste možná slyšeli — jmenuje se Lefage nebo Lepage, no, Lepage. Ano — Bastien-Lepage, myslím.
Et à propos de Nice... Jamais rien dénigrer, c’est trop naïf, un mot en passant démolit bien mieux... Il nous a reçues sur le seuil de la porte de l’hôtel qu’un domestique en culotte rouge s’est empressé d’ouvrir à deux battants; un bouquet pour chacune de nous, du chocolat exquis, M. Ekarque et M. Essaouloff le jeune officier à la mode de Pétersbourg. C’est un homme très bien, il porte une perruque et se pique de connaître tous les souverains de l’Europe... en photographie du moins. Lui et les deux invités nous reconduisent jusqu’à notre porte et nous dînons avec Saint-Amand et Bagnitsky que je veux initier au culte d’un jeune artiste dont vous avez peut-être entendu parler, il s’appelle Lefage ou Lepage,., non, c’est Lepage. Oui Bastien-Lepage je crois.
Poznámky
Pozn. překl.: „Gentilhomme de la Chambre“ — komoří ruského carského dvora. ↩