Pondělí 17. prosince 1883

Pózuje osmiměsíční kojenec na klíně své matky. Udělala jsem dvě studie — jednu en face a smějícího se, druhou spícího a sajícího u prsu. Protože je celý den v jedné z těchto poloh, je to dost pohodlné — pohodlné… do jisté míry.
Bojidar kreslí a Claire maluje. Myslím, že si ze mě trochu dělali legraci, protože neslyším dobře… Ale to je lidské… A já sama bych udělala pravděpodobně totéž — zvlášť když není co říci a chce se za každou cenu zazářit — případ Bojidara.
Na kulhání by si člověk zvykl… Ach! Ano, ale…
Bojidar bude přímo před mýma očima dělat kresbu na Salon — na to nemá; nechám ho zkopírovat jednu mou kresbu, aby mohl přísahat, že ji nakreslil sám — nebo mu ji udělám sama. A Claire bude dělat obraz — květiny se starou prodavačkou. To budu opět já.
Oba mě znají dost na to, aby věděli, že tajemství bude zachováno. A proč budu tak hodná? Protože… Canrobertovi mi mohou být užiteční pro Salon… Citujme, apropos protekce všeho druhu, ten obdivuhodný výrok pana Renana: „Svět je tak slabomyslný, že i ta nejčistší věc potřebuje ke svému zdaru součinnost nečistého prostředníka.“ Co se Bojidara týče — odvděčí se mi klepy na můj účet… Zkrátka budu hodná, protože mě to nestojí žádné úsilí — je mi to spíše příjemné… Není v tom tedy ani žádná zásluha.
Originální večeře — je nás osm a samé ženy.
Ostatně většinou máme žen více než mužů — máme-li v rodině čtyři a přijde-li ještě jedna nebo dvě!
Dnes večer je tu matka Tchoumakoffová a její krůta Léonie; paní Basilewská a její přítelkyně, jméno neznám. Paní Basilewská přijela z Petrohradu a jede do Nice. Je sestřenicí kněžny Souvoroffové, paní Doubeltové atd. Je to svět trochu… veselý, ale slušný — vykládejte si to, jak chcete.

Poznámky

Pozn. překl.: Ernest Renan (1823–1892), francouzský filosof a historik náboženství. Citát volně z jeho díla. ↩