Mám andělskou trpělivost — ale tím, jak v sobě dusím vztek, padám kolem čtvrté hodiny odpoledne do krutého zoufalství. Je to horší než cokoliv; a rozhodně — láska není nic ve srovnání s uměním, alespoň tak to teď vidím; doufejme, že jednou to bude naopak.
Je suis d’une patience angélique, mais à force de contenir ma rage vers quatre heures du soir je tombe dans un désespoir atroce. C’est pire que tout et décidément l’amour n’est rien à côté de l’art, c’est du moins ce que je pense à présent, espérons qu’un jour ce sera tout le contraire.