Úterý 1. ledna 1884

Návštěvy; ke Gaviniům — s nimiž my jdeme nechat vizitky a po cestě je ztrativše jdeme ke Canrobertům. Zdá se mi, že stará Gaviniová je trochu žárliva na toto přátelství — maršálová je k ní dost chladná a omezují se na výměnu vizitek. Nacházíme tam Fleuryho a oba Bocherovy — kteří mě přenesou přímo do éry Ludvíka Filipa; Balzaku, kde jsi? Senátor hovořil s mámou a maršálovou, bratr s Clairi a se mnou — je to rozkošný stařec — ale ten druhý je ten pravý, ten Jules.
Pak večeře u Karageorgevitchových — jsou jen my a Marinovitchovi.
Také jsem přes den pracovala — aby tomu tak bylo celý rok.
U Karageorgevitchových jsme vykládaly karty — a karty říkají, že vše půjde dobře.
A tady je rozkošný dopis od malého Canroberta, jemuž jsem poslala starou kavkazskou dýku, kterou máma přivezla ze své poslední cesty k tomuto účelu.

Poznámky

Vláda Ludvíka Filipa — červencová monarchie (1830–1848). ↩