Robert-Fleury mi dával lekci pětatřicet minut. Překvapující je, že Cassagnac nic neodpovídá — to se ještě nikdy nestalo.
Velmi mě překvapil Bonnatův portrét don Carlose. Špatně nakreslený, tónově nepravdivý a sotva podobný.
Ten mizerný fregatní kapitán mi zase ublížil; nebýt úterních bláznovství, nebyla bych tak rozhněvaná... nuže! Gratuluji jeho nastávající! Buď je to...
„Ach, Bože, v původu rodiny je cosi... cosi ne příliš... zkrátka z tohoto hlediska je to špatný sňatek.“
Ale i my máme slavnost: pan Georges. Načež jdu říci mámě, že dokud jsem doufala, hádala jsem se s ní, ale nyní je vše skončeno, pohrdám jí a...
Mě ve společnosti nikdo nepotká.
Julian, který je bonapartista, přišel se mnou pohovořit o propasti, do níž se Paul de Cassagnac dostal. Přeběhlíci všude. Sledovala jsem, jak...
Ať ho obléknou, jak chtějí, ať ho postaví kamkoli — každý se bezděčně zastaví a zeptá se: „Kdo je ten muž?“
Při malování jsem přijímala Goldsmida, paní de Mouzay a její dceru.
Tak se nikdy, nikdy nedělalo — nechalo se dotyčné její místo a sedalo se za ni, ale nikdy se nikoho nevykázalo na konec, třebaže je to pravidlo....
Když zakašlu, spustí se poplach; vedu války o otevřená okna atd. A na druhou stranu mě nechají půl hodiny samotnou na schodišti na rue Vivienne, kudy...
Jen mužům, kteří se mi pokusili dělat dvůr, jsem vždy říkala přibližně toto: „Pane, jsem zlá povaha, bavím se jen sama; vše, co mi kdo může říct, mě...
A to jsou moji drazí rodiče, kteří to vše vidí, kteří mě poslouchají hrát, zpívat, improvizovat, klít, žertovat... Hrůza a znesvěcení!
Člověk by měl milovat svůj domov a není nic sladšího, než si v něm odpočinout, snít o jiných věcech, které udělal, o lidech, které viděl... ale...
Francheschi, Korsičan, jak víte, obrácený k republikanismu od té doby, co byl jeho syn jmenován prefektem.
„Jak to, pane, jste již zpátky — neodsloužil jste si svých osmadvacet dní?“
Není ani poledne — jsem již zpátky, odešla jsem z ateliéru s tím, že mě bolí hlava. Nemohla jsem pracovat, protože jsem plakala touhou jít na ten bál.
Jsou cizinci, kteří přijedou do Říma na čtrnáct dní a zůstanou tam celý život.
*Buďte pro jednou k něčemu užitečný. Pošlete mi alespoň dvě vstupenky na zítřejší pátek. Pošlete-li mi je, slibuji, že se za prvé obléknu jednoduše,...
Musím vám říci, že poté co jsem ve čtyři hodiny domalovala, nepřestala jsem číst „Nababa“, román Alphonse Daudeta. Je to velmi zajímavé — a ten typ...
„Na vás to není dost dobré,“ řekl mi Robert-Fleury.
Mouzayová a její dcera u nás večeří. S dcerou vedeme vždy rozhovory o fyziologii, filosofii a celé řadě věcí o lásce. Procvičuji se tím pro chvíli,...
A pak — protože ještě nebyl čas — procházely jsme se v průchodu, zatímco mužští žáci se tam také procházeli a čekali na otevření.
Přikáži přinést jahody — dají dva franky, řeknu Fortunému, že to nestačí — odpovědí, že to bohatě stačí — opakuji, že včera jich bylo za dva franky a...
Bylo nás sedm: lady Laconová, její dva synové, dcera, snacha a pan Foster. Hovor byl velmi anglický mezi pány a dámami — ale mezi ženami jsme si...
Hovoří se o Světové výstavě v Itálii — a protože Řím nestačí ani rozlohou pozemků, ani pohodlím ubytování pro cizince, utvořil se výbor, který žádá...
Dala jsem mu tři dopisy...
Yorkeová nás přichází poprosit, abychom šly s ní dnes večer na bál a sehnaly pozvánky. Pokud ne dnes, bude to jindy — jdu ke Caroline a ta mi za tři...
Bejův syn u nich večeřel a pak poctil večírek svou přítomností. Nechyběla hudba ani arabské tance.
Navštívily jsme krásný ateliér — procházela jsem jím a chvěla se rozkoší; pouhý pohled na velký dobře osvětlený ateliér vás, že budete tvořit krásné...
Šla jsem na Výstavu, pak do Bois. Na Výstavě potkáváme markýze de Pascarola z Neapole — a v Bois celý svět.
Ale jdu na Salon s de Daillens — ta vtipkuje až příliš — jinak je dost zábavná.
Přicházely jsme, právě když odcházeli maršál, jeho žena a všichni královští princové a arcivévodové. Starý Moreno — pak jiný Španěl, který žádal, aby...
Vstupenky nepřicházejí!
Hle, výsledek Multedových kroků.
Abych se uklidnila, zpívám „melodii z Caen“ — „Kdybych byla královnou v krásné Francii!“ — okouzlující melodii, zcela starobylou a dokonale...
— při němž jsem se bavila. Cassagnac se zdál dost překvapen, když nás uviděl — šel si půjčit kukátko, projel nás pohledem a pozdravil dost klidně....
Jaký mokrý ohňostroj včera!! Nemysleme na to — pro Boha!
Když se milostivá paní matka vměšuje *do* někoho — mohu si dotyčného rovnou škrtnout ze svého seznamu. „Již to není přesvědčení — je to pověra.“...
Klepy ze spodiny. Ať je to jak chce... pokaždé, když se mi o tomto sňatku mluví — je to nová bolest.
Je předvečer Grand Prix — a s inteligencí, jež je nám vlastní, jdeme do cirkusu bez pánů. Mám týž klobouk jako na kermesse — rozkošná věc s růžemi, o...
Gaviniovi znají každého. Bylo třeba být husou jako já, abych nepochopila, že prefekt za Císařství, jenž deset let přijímal celou Evropu procházející...
Teta a Etienne odjeli do Nice kvůli svým záležitostem. Máma byla na nádraží. Yorke měla u nás večeřet — okolo šesté jsem ji tedy šla vyzvednout s...
V osm večer. Modlete se za mě — chystám se zkusit prostředek nebezpečný, strašný — ale aspoň budu vědět, že jsem udělala vše.
Tedy — u Gaviniových vypravuji, že jedna moje švédská přítelkyně je zdrcena Cassagnacovým sňatkem. Že je bohatá a hezká. Gavini říká, že se ujme...
Vzala na sebe smutek s krepem — to je přinejmenším čtrnáct dní odkladu. Chudák dědeček nám vzkazuje, že je to hrůza — kývá hlavou a rukou na souhlas...
*Dostáváte nepochybně takový déšť anonymních dopisů, že vás předem ujišťuji, že tento takový není. Přečtěte ho až do konce — ať v něm najdete cokoliv...