Úterý 21. května 1878

Nestačilo mi jedno neštěstí — potřebuji dvě! On se žení — ten druhý on — Léon Gambetta!
Jsou cizinci, kteří přijedou do Říma na čtrnáct dní a zůstanou tam celý život.
Božské, neodolatelné město... bohyně zemí i národů, Řím.
Jsou i ženy takové.
Jsem velmi nešťastná. Je to únava.
Poslyšte... věřím v lucidní náměsíčníky — vy také, jestli jste nějaké viděli... Nuže, pak není nikdo v bezpečí. Tedy — nepočítám-li výmysly, které mu Cassagnacova Marie může napovídat, aby si u nového Balsama polepšila, mohla mu říct i pravdy. S její pomocí může vědět, co si myslím — a nepochybuji, že se na to alespoň jednou zeptal. Bylo by to legrační... ale ne příliš.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále latinsky: „terrarum dea gentiumque Roma“ – „Řím, bohyně zemí i národů“ (Martialis, Epigramy, XII, 8). ↩
Pozn. překl.: Lucidní náměsíčníci (somnambules lucides) — ve spiritistickém pojetí 19. stol. osoby, které v transu mají jasnovidné schopnosti; tehdy věřili mnozí vzdělaní lidé. ↩
Pozn. překl.: Balsamo — skutečné příjmení Giuseppa Balsama (1743–1795), lépe známého jako hrabě Cagliostro; proslulý šarlatán, okultista a alchymista 18. stol. Marie přirovnává Cassagnaca k takovému šarlatánovi a mystikovi. ↩