Sobota 4. května 1878

Poznámka: Nahá žena, hlava ve stínu, to ve světle — pro Florencii, daleko od chlapecké školy, pohled z moře, most.

Samedi 4 mai 1878

Robert-Fleury mi dával lekci pětatřicet minut. Překvapující je, že Cassagnac nic neodpovídá — to se ještě nikdy nestalo.

Robert-Fleury m’a fait une leçon de trente-cinq minutes. Ce qui est étonnant c’est que Cassagnac ne réponde rien, cela n’est jamais arrivé.

Po úterním večírku jsem si myslela, že opravdu přijde — tím spíš, že chtěl přijít ve čtvrtek, já jsem to nechtěla a on se nakonec pozval spíš sám, což mám docela ráda. Zklamané očekávání — ať už člověk čeká na cokoli — je jednou z věcí, které mě rozrušují nejvíc, zvlášť když jde o návštěvu bratra, k němuž chováme přátelství stejně věčné jako nezištné. Večer, kdy jsme ho zastihli v modré, vzbudil ve mně tentýž pocit, jaký mám při příjezdu do velkého města. Jakási žízeň po ovládnutí¹, v níž není nic výlučného ani láskyplného.

Après la soirée de mardi j’ai pensé qu’il viendrait vraiment, d’autant plus qu’il voulait venir jeudi et que je ne l’ai pas voulu et qu’il s’est plutôt invité lui-même, ce que j’aime assez. L’attente trompée, quelle que soit la chose qu’on attende, est une des choses qui me dérangent le plus surtout quand c’est la visite d’un frère pour lequel on a une amitié aussi éternelle que désintéressée. Le soir que nous l’avons trouvé en bleu, il m’a inspiré le même sentiment que j’ai en arrivant dans une grande ville. Une soif d’accaparation [sic] qui n’a rien d’exclusif ni de tendre.

Dopustila jsem se hlouposti, že jsem chtěla upravovat drapérii šatů od pěti do sedmi. To mě rozčílilo do té míry, že jsem nebyla schopná učesat vlasy, které jsem si dvacetkrát rozpustila. Po téhle otupující dřině nejsem k ničemu a jsem skoro celá podrážděná, zatímco paní Yorkeová večeří — a večer přichází de Daillens, pan d’Andigné a Goldsmid.

J’ai eu la bêtise de vouloir draper ma robe entre cinq et sept heures. Cela m’a énervée au point de me rendre incapable d’arranger mes cheveux que j’ai défaits vingt fois. Cette besogne abrutissante me rend bonne à rien et je suis presque bien agacée pendant que Mme Yorke dîne, et puis le soir il y a de Daillens, M. d’Andigné et Goldsmid.

Je to, jako bych se něčeho bála.

C’est comme si j’avais peur de quelque chose.

Zbožňuji vše, co je jednoduché — malířství, city atd. — vše! Nikdy jsem neměla jednoduché city a nikdy je mít nebudu, protože jsou nemožné tam, kde jsou pochybnosti a obavy, jež pramení z dřívějších zkušeností. Jednoduché city mohou existovat jen ve štěstí nebo na venkově v neznalosti všech těch věcí, které...

J’adore tout ce qui est simple, la peinture, les sentiments etc. tout... ! Je n’ai jamais eu de sentiments simples et je n’en aurai jamais car ils sont impossibles là où il y a des doutes et des appréhensions fondées sur des faits antérieurs. Les sentiments simples ne peuvent exister que dans le bonheur ou à la campagne dans l’ignorance de toutes ces choses qui...

V jádru jsem vrtáček — ze samého přebytku jemnosti, ze sebelásky, touhy po analýze, hledání pravdy, ze strachu sejít na scestí a neuspět.

Je suis un caractère essentiellement tripoteur tant par un excès de finesse que par amour-propre, désir d’analyse, recherche du vrai, crainte de faire fausse route, de non réussite.

Když je tedy srdce nebo duch zmítán všemi těmi věcmi, dosahuje jen výsledků unavených — které mohou být bezpochyby prudké, ale i podléhají podivným zpětným výkyvům, vytržením, pádům — zkrátka absolutní a trýznivé nestálosti, jež je koneckonců lepší než naprostá rovnoměrnost, která — jak se říká — unavuje a vylučuje ony nesmírně jemné odstíny, jež musí lidem citlivým, ~~vrtáčkům~~, kteří chtějí rafinovanost i ve velkolepém, dokonce i v sublimním — přinášet nejvyšší rozkoše — a bez oněch odstínů se nikdy nedosáhne tak mocných a barvitých účinků.

Eh bien quand le coeur ou l’esprit est tourmenté par toutes ces choses on n’arrive qu’à des résultats fatigués, qui peuvent sans doute être violents, mais aussi, sujets à des retours étranges à des exaltations, à des chutes, bref une inégalité absolue et tourmentante qui somme toute est préférable à une absolue égalité qui comme on le dit fatigue et exclut ces nuances extrêmement délicates qui doivent donner des jouissances suprêmes aux délicats, aux ~~tripoteurs~~ qui veulent des finesses dans le grand, même dans le sublime et sans lesquelles on n’obtient jamais des effets aussi puissants et aussi colorés.

Zdálo by se, že o tom něco vím. Vím jen, že zapisuji své fantazie a nikomu nic nekradu.

On dirait que j’en sais quelque chose. Je sais seulement que j’écris mes fantaisies et ne vole rien à personne.

Poznámky

Pozn. překl.: Mariin novotvar: accaparation [sic]. ↩

Přehled sešitu Další záznam