❦
Pátek 31. května 1878
Šla jsem k Alexisovi a tentokrát jsem mu vůbec nepomohla.Vendredi 31 mai 1878Je suis allée chez Alexis et cette fois je ne l’ai pas du tout aidé.
Dala jsem mu tři dopisy...
Je lui ai donné trois lettres...
První je falešný a škodí mi tím, že vypráví bezvýznamné maličkosti o mém charakteru, které mi škodí. Druhý je blonďatý, dost silný, s modrýma očima, jemného vzhledu, ale s dosti zvláštním pohledem. Chová ke mně rodící se náklonnost — budím v něm ostych a on neví, co počít. Ale tito dva mají se mnou nekonečně méně společného než třetí — s nímž mě pojí souznění ducha, citu, srdce — jenž mě velmi miluje, ale v hlavě má sňatek s vysokou tmavovláskou.
Le premier est faux et me nuit en racontant des bagatelles sans importance sur mon caractère qui me nuisent. Le second est blond, assez fort aux yeux bleus, à la physionomie douce mais au regard assez étrange. Il a pour moi une affection naissante, je l’intimide et il ne sait que faire. Mais ces deux-là ont infiniment moins de rapport avec moi que le troisième avec lequel il y a communauté d’esprit, de sentiment, de cœur, qui m’aime beaucoup mais qui a dans la tête un mariage avec une grande brune.
Potom jsem se ho zeptala, zdali mohu být magnetizována a magnetizovat. Být magnetizována — s jistou obtíží — ale magnetizovat velmi snadno. Vydávám se tedy do drahé staré Paříže koupit knihy o magnetismu — a protože některé sehnat nelze, pošlou mě k samému baronu du Potetovi1. Ulice du Dragon 10. Najdu tam velké schodiště, široké a černé jako v Itálii, knihovnu a starého maniaka, který mi prohlašuje, že je králem magnetismu. Vážně se tím budu zabývat. Myslím, že tato moc je odleskem božství.
Ensuite je lui ai demandé si je puis être magnétisée et magnétiser. Etre magnétisée avec une certaine peine mais magnétiser très facilement. Je m’en vais donc dans le cher vieux Paris acheter des livres sur le magnétisme et comme il y en qu’on ne peut avoir, on m’envoie chez le baron du Potet lui-même. Rue du Dragon 10. J’y trouve un grand escalier large et noir comme en Italie, une bibliothèque et un vieux maniaque qui me déclare être le roi du magnétisme. Je vais sérieusement m’en occuper. Je trouve que cette puissance est un reflet de la divinité.
Naši jdou na pohádkovou hru do Châteletu — jdu s nimi. Najdeme tam Laconovy a Fosterovy, kteří nás přicházejí navštívit do lóže. Kdo viděl jednu pohádkovou hru, viděl je všechny. Nudila jsem se — a zatímco jsem mechanicky sledovala reklamy na oponě, myslela jsem, že můj život je uvadlý, seschlý a... v háji. Je škoda cítit kolem sebe takovou prázdnotu, takovou pustotu. Ostatně... teď už tomu rozumím. Myslela jsem, že jsem se narodila být šťastná ve všem — nyní vidím, že jsem nešťastná ve všem. Je to přesně totéž — leda že je to pravý opak. Od té chvíle, co vím, na čem jsem, je to velmi snesitelné — a nezpůsobuje mi to už zármutek, protože to vím předem. Ujišťuji vás, že říkám, co si myslím. Hrozné bylo neustálé rozčarování: nacházet hady tam, kde člověk čekal vidět květiny. Hle, co je strašné... Ale tyto rány mě vycvičily k lhostejnosti. Vše míjí kolem mě — ani hlavu už nevystrčím z okénka, když jedu do ateliéru. Zavírám oči nebo čtu noviny.
Les miens vont voir une féerie au Châtelet, je vais avec eux. Nous y trouvons les Lacon et les Foster qui viennent nous voir dans la loge. Quand on a vu une féerie on les a vues toutes. Je me suis ennuyée et tout en regardant machinalement les réclames sur la toile je pensais que ma vie est étiolée, fanée et... fichue . c’est dommage de sentir un tel vide, une telle désolation autour de soi. Au fait... j’y suis maintenant. Je me croyais née pour être heureuse en tout, à présent je vois que je suis malheureuse en tout. C’est exactement la même chose excepté que c’est tout le contraire. Du moment que je sais à quoi m’en tenir c’est fort supportable et cela ne me cause plus de chagrin puisque je le sais d’avance. Je vous assure que je dis ce que je pense. Ce qui était atroce c’est la désillusion constante, trouver des serpents où on s’attendait à voir des fleurs. Voilà ce qui est horrible... Mais ces chocs m’ont formée à l’indifférence. Tout passe autour de moi, je ne mets seulement pas la tête à la portière quand je vais à l’atelier. Je ferme les yeux ou lis un journal.
Myslíte snad, že tato rezignace je zoufalá... je způsobena zoufalstvím — ale je klidná a jemná, byť smutná. Místo růžové je šedá — to je vše. Člověk se s tím smíří a má klid.
Vous croyez peut-être que cette résignation est désespérée... elle est causée par le désespoir mais elle est calme et douce quoique triste. Au lieu du rose c’est du gris voilà tout. On en prend son parti et on est tranquille.
Nepoznávám se... to není pocit chvilky — ale stala jsem se takovou. Připadá mi to divné, a přece to není o nic méně pravda.
Je ne me reconnais plus... ce n’est pas le sentiment d’une heure, mais je suis devenue comme ça. Cela me semble drôle mais ça n’en est pas moins vrai.
Nepotřebuji ani majetek — dvě černé haleny za rok, prádlo, které bych prala v neděli na celý týden, velmi jednoduché jídlo — jen bez cibule a čerstvé — a možnost pracovat. Žádný kočár — omnibus nebo pěšky; v ateliéru nosím boty bez podpatků. Proč tedy žít?!
Je n’ai pas même besoin de fortune, deux blouses noires par an, du linge que je laverais le dimanche pour la semaine, une nourriture très simple pourvu qu’il n’y ait pas d’oignons et que cela soit frais et le moyen de travailler. Pas de voiture, l’omnibus ou les pieds; je porte des souliers sans talons à l’atelier. Pourquoi vivre alors ? !
Proč? Inu, u sta hromů — v naději na lepší dny — a ta naděje vás nikdy neopustí.
Pourquoi ? Eh parbleu ! dans l’espérance des jours meilleurs et cette espérance-là ne vous quitte jamais.
Vše je relativní — tak třeba ve srovnání s mými minulými trýzněmi je přítomnost blahem; těším se z ní jako z příjemné události.
Tout est relatif - ainsi par rapport à mes tourments passés, le présent c’est le bien-être, j’en jouis comme d’un évènement agréable.
V lednu mi bude dvacet let. Mousse2 bude dvacet let!
Au mois de janvier j’aurai vingt ans. Mousse aura vingt ans !
To je absurdní a nemožné. To je děsivé.
C’est absurde et impossible. C’est effrayant.
Chvílemi mě přepadají touhy vystrojit se, procházet se, ukázat se v Opeře, v Bois, na Salonu, na Výstavě. Ale hned si říkám: K čemu? A vše se propadá do ničeho.
Par moments il me prend des envies de faire toilette, de me promener, de me montrer à l’Opéra, au Bois, au Salon à l’Expo-sition. Mais je me dis aussitôt : A quoi bon ? Et tout retombe dans le néant.
Mezi každým slovem, které píšu, myslím milion věcí — vyjadřuji jen v cárech neurčité myšlenky „úplných závěrů v jejich chápání“.
Entre chaque mot que j’écris je pense un million de choses, je n’exprime que par lambeaux les pensées indistinctes des « déductions complètes dans leur entendement ».
Jaká škoda pro potomstvo.
Quel malheur pour la postérité.
Poznámky
Pozn. překl.: Jules Denis du Potet de Sennevoy (1796–1881), přední francouzský praktik a učitel zvířecího magnetismu. ↩
Pozn. překl.: Mousse — zřejmě Mariina přezdívka pro sebe samu (franc. mousse = lodní plavčík, nejmladší na palubě). ↩