❦
Neděle 9. června 1878
Právě odtud odešel hrabě de Jobal. Starý paralytik. Jaký šarm. Paní Gaviniová měla přijít — je více než pět hodin — mám strach o vstupenky na zítřek. V každém případě je seženu jako včera tím, že pošlu Rosalii a Čokoládu; ach — ale ta žena, co nepřichází...Dimanche 9 juin 1878Le comte de Jobal sort d’ici. Vieux paralysé. Quel charme. Mme Gavini devait venir, il est plus de cinq heures, je suis inquiète pour mes billets de demain. Dans tous les cas j’en aurai comme ceux d’hier en envoyant Rosalie et Chocolat; oh ! mais cette femme qui n’arrive pas...
Abych se uklidnila, zpívám „melodii z Caen“ — „Kdybych byla královnou v krásné Francii!“ — okouzlující melodii, zcela starobylou a dokonale procítěnou — jen se nesmát: ne — já takovéto staré písničky miluji — a je tak hloupé posmívat se jim. Jen si to přečtěte — je to klenot.
Pour me calmer je chante « la mélodie de Caen », « Si j’étais reine au beau pays de France ! » mélodie charmante tout à fait vieille et d’une sensibilité parfaite pourvu de ne pas rire : non, moi j’aime ces vieilles chansons et c’est si bête de s’en moquer. Lisez plutôt c’est un bijou.
Kdybych byla královnou v krásné Francii
Si j’étais reine au beau pays de France
S radostí bych dala žezlo své
Avec bonheur je donnerais mon sceptre
I hodnost, žezlo, moc svou veškerou
Et ma position, sceptre et ma puissance
Za srdce tvé.
Contre ton coeur.
Jen aby ke mně, laskavý pohled tvůj se sklonil
C’est pour que sur moi, ton doux regard s’incline
Byť jediný den
Même un seul jour
Bych dala bílý plášť svůj hermelínový
Je donnerais mon blanc manteau d’hermine
I celý dvůr.
Avec ma cour.
Kdyby mi Bůh dal korunu hvězdami zdobenou
Si Dieu m’offrait la couronne étoilée
Cherubínů,
Des chérubins
Zlatá křídla a krásu zahalenou
Les ailes d’or et la beauté voilée
Serafínů,
Des séraphins.
Raději bych blíž tebe na zemi
J’aimerais mieux près de toi sur la terre
Žila navždy.
Vivre toujours.
Neboť i v nebi, vidíš — tebe nad vše stavím
Car même au ciel, vois-tu, je te préfère
Ty, lásko má.
Toi mes amours.
Ach — milovat tě, nejsem šlechtična Ni královna — běda.
Ah ! pour t’aimer je ne suis noble dame Ni reine hélas.
A nemám nic — jen lásku duše své
Et je n’ai rien que l’amour de mon âme
Nic tady dole.
Rien ici bas.
Leč přijdeš-li pod střechu mou osamělou
Mais si tu veux de mon toit solitaire
Budeš král...
Tu seras Roi...
A láska má, srdce i modlitba moje
Et mon amour, mon cœur et ma prière
Budou pro tě.
Seront pour toi.
Je to hloupé — je to hloupé — ale je to pěkné.
C’est bête, c’est bête mais c’est bien bon.
Přišel Schininà — a také Franceschi.
Schininà est venu, et aussi Franceschi.
Jsem tak rozrušena, že jdu znovu ke Gaviniovým. Pán mi poslal vstupenku. Jak nejlépe jsem mohla, vysvětlila jsem svou druhou návštěvu — Paní, jsouc zadržena u nemocné sestřenice, přijde ve středu. Zahrnuji ji komplimenty — je velmi milá — a tak.
Je suis agitée au point d’aller encore chez les Gavini. Monsieur m’a envoyé un billet. J’ai expliqué aussi bien que possible ma seconde visite, Madame étant retenue près de sa cousine malade viendra mercredi. Je lui fais un tas de compliments, elle est fort aimable et voilà.
Jen aby se sněmovny zavřely! Nedovedete si představit, jak mi to všechno obrací život naruby.
Pourvu que les Chambres ferment ! Vous ne vous imaginez pas comme tout cela me bouleverse l’existence.
Jsem celá bez sebe a jdu spát, abych unikla tomu rozčilení. Není ještě devět hodin!
Je suis tout en l’air et vais me coucher pour échapper à cet agacement. Il n’est pas neuf heures !
Včera jsem byla tak moudrá. Nevrhejme se nikdy na padesát věcí najednou. Představme si každou věc jako kuličku — a nechme je mizet tak, jak budou věci vyřízeny.
J’étais si sage hier. Ne nous attaquons jamais à cinquante choses ensemble. Représentons chaque affaire par une boule et faisons les disparaître à fur et à mesure que les affaires seront faites.
Prozatím je tu sněmovna v pondělí a v úterý. Nemluvme o zbytku — pro Boha.
Pour le moment il y a la Chambre lundi et mardi. Ne parlons pas du reste au nom du ciel