K mému velkému překvapení vidím hraběnku Merjeewskou v Rue de France. Sotva přijdu k mámě, slyším o nemocném hraběti, poslal pro Walitského....
Jsem chmurná jako počasí a plakala jsem tolik, kolik pršelo – ne zas tak moc. Požádám mámu, aby nám zařídila slušný život, nemám už sílu pokračovat...
Šla jsem po Promenádě k paní Sapogenikoffové. Ať se nikdo nediví, že jdu do Rue de France přes Promenádu, ačkoli bydlím v Rue de France – ale já jdu...
Příšerný vítr, vycházím celá zahalená závojem. Večer v opeře jen se Sašou (modré šaty, můj účes, dobře). „Il barbiere" a Dory zpívá Rosinu – divadlo...
Adam je opilý, kamna se na nic nehodí a jsme bez oběda. Je třeba vědět, že když mám hlad, stávám se divokou, anebo pláču – dnes jsem plakala. Máma...
Déšť, déšť, déšť – jako za podzimu, který mám ráda. Saša a Naďa mě berou do cirkusu s dětmi (modré šaty, Dinin černý sametový klobouk, dobře) –...
Už dlouho jsem nevyšla v době promenády pěšky, a dnes jsem s potěšením šla ve společnosti Rickardové (Angličanky) a Viktora. Jedni ho obdivovali,...
Přijde Markevič, vedu ho na jídlo k Rumpelmayerovi. Procházím se sama aspoň hodinu, během které nikoho nepotkám, ale najednou si vzpomenu, že místo o...
Chtěla jsem jet do San Rema, ale tetička, která se vrátila včera večer, se mě od rána desetkrát zeptala, jestli jedu, ačkoli jsem od rána říkala, že...
Procházely jsme se, Nadinka, Marie a já, za toho krásného nedělního počasí, a obdivovaly Gioiu, to okouzlující stvoření – já nejvíc, a to do té míry,...
V půl dvanácté odjíždím do San Rema s Nadinkou a jejími dětmi, Saša odjel včera (šedé šaty, dobře).
Probudil mě chlad, a přes tvrdé matrace a pochybná prostěradla jsem se těžko zvedala.
Opět den strávený jedením pomerančů, omeletek a chleba a mluvením o Miloradovičovi. Považuje mě snad matka za tak málo, že jí ten sňatek tolik leží...
Konečně opouštíme to milé San Remo, s jistou lítostí kvůli mámě. Ale ať si někdo představí – ten malý polský pedant tam byl a jeho matka mluvila s...
Procházím se se Sabatinim, není tu nikdo. Ach, to je hloupé!
Šla jsem si vzít hodinu k Lausselovi.
Byla jsem tak okouzlena svým obličejíčkem, který byl, abych si sama nelichotila, rozkošný, že jsem nemohla dělat nic jiného, než si užívat potěšení...
Procházíme se s Nadinkou, Dinou, Sašou a dětmi. Lewinová a Lucie Durandová nás míjejí v košíkovém vozíku a v pestrobarevných šatech. *To jsou...
Biasini souhlasí s našimi podmínkami, stačí říci slovo a začne se. V bance tu leží připraveno třicet tisíc franků, které se dají na začátek; zbylých...
Když Laussel řekl Heleně Howardové, že bude hrát na stejném klavíru jako já na matiné, které chce uspořádat pro matky a kde se bude hrát předehra na...
Jdu do kostela s dětmi, oblečenými do šedé jako já.
Myslím, že se zblázním, modlím se k Bohu, ale v nic nedoufám, už nevěřím. Jsem víc než nešťastná.
Teprve v deset se dozvídám, že dnes je poslední holubí střelba, Závěrečná cena. Jedu tam s tetičkou a Naďou (bílé šaty, šedý klobouk, falešné kadeře,...
Paul mě doprovází k Lausselovi – cestou zpět potkávám Terffiduu, je opravdu hezčí v kočáře a v cylindru než pěšky a v měkkém klobouku.
Celý den mám vzhůru nohama – spím do poledne. V pět vyjíždím na koni, ale dali mi ošklivé zvíře, které opouštím téměř ihned poté, co jsem na ně...
Můj deník, můj důvěrník, můj utěšitel – k němu se uchyluji, když jsem příliš nešťastná, a to je každý večer.
Měla jsem pravdu, když jsem říkala, že dojde ke změně. Bavila jsem se královsky. A jak málo stačí k mé zábavě.
Jdu do kostela s Dinou (bílé šaty, slaměný klobouk, dobře). Howardovy praskaly závistí – byla jsem hezká, to vím. Na hudbu s Marií a Olgou, ale...
Já a Marie jsme začaly portrét Olgy. Ta malá má výrazný profil, dobrý ke studiu. Po obědě se přesouváme k Nině se stojany a vším. Čte nám rusky,...
Můj mizerný bratr odjíždí do Ruska se Sašou. To zvíře tahá peníze ze všeho. Právě mi prodal své Dumase, Huga a W. Scotta za šedesát franků. Pozor,...
Včera večer jsem místo uléhání začala číst:
Rozhodně mám pevnou povahu! Všichni plakali, dokonce slečna Kateřina, vychovatelka dětí, dokonce psi – a já ne, byla jsem naopak klidná a veselá....
(**Svazek IV**, pokračování ze str. 360) …do lóže jako muž, který hodlá něco oznámit. Stydím se přiznat, že mi začalo bušit srdce – začalo mi bušit,...