❦
Sobota, 13. března 1875
Dina a Lubimoff – to je novinka dne. Marie Bogdanovna Anitchkoffová vzkazuje mámě v největší tajnosti po Pârisovi, že Lubimoff požádá o Dininu ruku. Můj názor se tu nedá brát v úvahu. Soudím trochu podle sebe, a tedy pro sebe.Samedi, 13 mars 1875
Lubimoff je ošklivý mužíček. Dina by si však měla pospíšit; jestli se nemýlím, je jí dvacet – když jsme odjížděli z Oděsy, říkalo se, že je stejně stará jako Miloradovitch, a Miloradovitchovi bylo patnáct. To bylo v roce 1870. Ale tak či onak je Dině dvacet, nebo spíš jí dvacet bude v květnu, za dva měsíce.
Lubimoff est un petit vilain. Cependant Dina devrait se hâter, si je ne me trompe elle a vingt ans, en partant d’Odessa on disait qu’elle a le même âge que Miloradovitch et Miloradovitch avait quinze ans. C’était en 1870. Mais de toutes façons Dina a vingt ans, ou plutôt les aura au mois de mai prochain dans deux mois.
Bohužel mě ve všem napodobuje a stejně jako já chce prince z pohádky, což mi u ní připadá docela k smíchu.
Malheureusement elle me copie en tout et, comme moi, veut un prince charmant, ce qui de sa part me paraît tout à fait plaisant.
Nechala jsem si poslat své knihy, za měsíc a půl je budu mít, a pak se úplně oddám klasické, duchovní a filozofické četbě. Opravdu, čekám na tu dobu netrpělivě. Po „Dámě rozkoše“ se mi Dumas zhnusil. Dnes přišel ten protivný hrabě; jsem k němu velmi chladná a velmi zdvořilá.
J’ai fait venir mes livres, dans un mois et demi je les aurai, et alors je m’adonnerai entièrement aux lectures classiques, saintes et philosophiques. Vrai, j’attends ce temps avec impatience. Après « La dame de volupté » je suis degoutee de Dumas. Le vilain comte est venu aujourd’hu, je suis avec lui très froide et très polie.
Jaká bída – dožít se šestnácti let a mít jen jediného ctitele. Pravda, nikoho neznáme, a snad jsem měla neznámé obdivovatele, tak jako mnozí měli ve mně neznámou obdivovatelku. Ach! Kdy mi, Bože můj, dopřeješ opravdu žít!
Quelle pauvreté, vivre jusqu’à l’âge de seize ans et n’avoir eu qu’un seul amoureux. Il est vrai que nous ne connaissons personne et que peut-être j’ai eu des admirateurs inconnus, comme plusieurs m’ont eue pour admiratrice inconnue aussi. Ah ! Quand donc mon Dieu me ferez-vous bien vivre !