V jednu odjíždím s tetou do Cannes (šedé šaty a klobouk, fichu z valenciennes krajky sepnuté vpředu diamantem za dvanáct tisíc franků, roztomilé).
Podivná věc! Od té doby, co jsem viděla prince z Walesu, čili ecnirp ed sellag, propadla jsem posedlosti obracet jména pozpátku; od té doby, co jsem...
Zdálo se mi, že listonoš nese můj dopis do hotelu Luxembourg. Nakláním se z balkonu a čtu adresu, pak se ho ptám, kde je princ.
Včera jsem začala brát hodiny kresby a malby u profesora Nègra.
Tentokrát jsem se mýlila — včera jsem neusnula asi do půl jedné; bylo mi horko, pak zima.
Vlasy se mi najednou přestaly kadeřit. Běda!
Jaké podivné jaro! Je zima a šedo.
Šílím po *Madame l'Archiduc*, nedělám nic jiného, než že ji zpívám. Když v sedm dorazím do Cannes, místo řeči zpívám Arcivévodu a chovám se jako...
Byla jsem v kostele s Collignon a Dinou. Nic není víc *jak si přeji* než anglické modlitby. Než se stanu prohlášenou protestantkou, jsem jí v srdci....
Jestliže mě Johnstone nepřišel navštívit, nic jsem neztratila, neboť jsem měla jeden z nejpodivuhodnějších, nejvýznamnějších a nejzářivějších snů....
Ó, jaká strašná věc! Brunet mi přináší snář a já čtu: „Vidět padat hvězdy: smrt.“ Fi, hrůza! Věřím snům, ale výkladům ne vždy. A pak — *smrt* — smrt...
Jdu s Collignon na různá místa; vzala jsem si do hlavy zařídit první patro pavilonu a udělat z něj svou knihovnu a zabrat kuchyni v témže pavilonu a...
Yourkoff nám přichází vyprávět zvláštní věc. Jakýsi belgický pán se s ním seznámil v London House a chválil mě, až nemohl dál, a nakonec řekl, že...
Vycházím až v půl šesté — skoro nikdo; mýlím se, byla tam lady Folknerová, její manžel a Loftus. Loftus je hezký, ale vypadá hloupě. Pak potkávám...
A je tu ten velký den. V půl třetí matiné u paní Conti Damoreauové a pana Laussela. Umělci jsou žáci a publikem rodiče a přátelé.
Místo abych se bavila, umírám smutkem — a to jsem ještě včera kula obdivuhodné plány.
Jaká škoda, že tu není ani stín nějaké zábavy.
Howardovy byly včera večer tak ošklivé, tak špatně rostlé, tak špatně oblečené, že mě to velice těší.
V devět ráno jdu na procházku před vilu, bez klobouku a s knihou. Je tak krásně. Jsem v melancholickém rozpoložení a vylidněné Nice se mi líbí. Jdu...
Včera večer jsem v kostele viděla paní Voyeikoffovou; pozdravila mě velmi laskavě, přistoupím k ní a po obvyklých zdvořilostech: