❦
Čtvrtek, 1. dubna 1875
Jeudi, 1 avril 1875
Rozhodně mám pevnou povahu! Všichni plakali, dokonce slečna Kateřina, vychovatelka dětí, dokonce psi – a já ne, byla jsem naopak klidná a veselá. Ošklivá věc ten odjezd, fuj! Chtěla bych postavit velký dům a žít se všemi příbuznými a přáteli.
Décidément j’ai un fort caractère ! Tout le monde pleurait même Mlle Catherine la gouvernante des enfants, même les chiens et moi non, j’étais au contraire calme et gaie. La vilaine chose que le départ, fi ! Je voudrais construire une grande maison et vivre avec tous mes parents et tous mes amis.
Vložený list · Annotation ultérieure de Marie
[Poznámka; srpen 1875: jako Epikúros?]
[Annotation; Août 1875. comme Epicure ?]
Saša a jeho žena jedou do Ruska a berou s sebou Paula, máma jede do Cannes s Dinou a Walitským. Botkine stráví týden v Cannes a řekl jí, ať tam jede, aby ji mohl častěji vídat. Máma pláče, Paul pláče (v hloubi se dojímám a jsem nakloněna věřit, že je méně zlý, než ve skutečnosti je), Naďa pláče, Saša pláče, Kateřina pláče, Dina pláče, Walitský pláče, Trifon, dědeček pláče! Uf! Bylo by čím naplnit umyvadlo. Chtěla bych chemicky analyzovat slzy a moci také poznat [Škrtnutá slova] a morální příčiny, které je vyvolaly. Ach! Málem jsem zapomněla říct, že Paris také plakal, a na nádraží i Pelikan.
Sacha et sa femme vont en Russie et emmènent Paul, maman va à Cannes avec Dina et Walitsky. Botkine passera une semaine à Cannes et lui a dit d’aller là pour qu’il puisse plus souvent la voir. Maman pleure, Paul pleure (au fond je m’attendris et suis penchée à le croire moins mauvais qu’il n’est) Nadia pleure, Sacha, pleure, Catherine pleure, Dina pleure, Walitsky pleure, Trifon , grand-papa pleure ! Ouf ! Il y aurait de quoi remplir un bassin. Je voudrais chimiquement analyser les larmes et pouvoir aussi savoir [Deux mots barrés] et les causes morales qui les ont fait verser. Ah ! j’allais oublier de dire que Paris pleurait aussi, et à la gare Pelikan aussi.
Jedeme všichni na nádraží, máma odjíždí ve dvě, do tří zůstáváme v bufetu. Už jsme byli ve vagónu, když Nadinka vykřikne: „Tamhle je princ Tchelesky1.“ Skutečně – byl to ten zbožňovaný princ, před nímž kráčely dvě kurtizány. A to je pro něj málo, pro toho sukničkáře, toho Lovelace2, toho dona Juana. Právě proto, že je, čím je, ho mají jen tím raději, a naprosto chápu, že je u každého rozvodového soudu3, jak onehdy říkala Rickardová.
Nous y allons tous, à la gare, maman part à deux heures, jusqu’à trois heures on reste au buffet. Nous étions déjà en wagon lorsque Nadinka s’écrie Voilà le prince Tchelesky. En effet c’était l’adorable prince précédé de deux cocottes. Et c’est peu pour lui, pour ce coureur, ce lovelace, ce don Juan. Pour être ce qu’il est il n’en est que plus aimé et je comprends tout à fait qu’il soit in every divorce court, comme disait l’autre jour Rickard.
Ženy se dávají tolika nehodným ničemům, že by bylo absurdní odolávat takovému princi. Jak jsme se blížili k Monte Carlu, Stiopa mě objímal a svým hláskem mě prosil, abych s nimi jela do Ruska – po pěti minutách jsem byla rozběsněna a jen taktak jsem se udržela, abych ho neodstrčila loktem, ať mi dá pokoj.
On se donne à tant de faquins indignes qu’il serait absurde de résister à un pareil prince. Comme nous approchions de Monte-Carlo, Stiopa m’entourait de ses bras et avec sa petite voix me priait d’aller avec eux en Russie, au bout de cinq minutes j’étais exaspérée et me tenait à quatre pour ne pas lui donner un coup de coude afin qu’il me laissât tranquille.
Naštěstí přijíždíme, líbáme se znovu a znovu, pak vlak odjede.
Heureusement nous arrivons, on s’embrasse encore et encore, puis le train part.
U prvního stolu vlevo hraje princ – nebo spíše za něj hraje Angličan a on sám stojí za tím Angličanem.
A la première table à gauche joue le prince ou plutôt un Anglais joue pour lui et lui, reste debout derrière cet Anglais.
Je okouzlující – tak svěží, tak bílá pleť, čím víc se na něj dívám, tím víc se mi líbí; není krásný, ale je v něm cosi milého, příjemného, galantního – zato velmi málo vznešenosti. Mluvil anglicky, pak francouzsky s tím krásným přízvukem hamiltonových Angličanů. Tak jsem si ho chtěla prohlédnout a vyslechnout, že jsem nepochopila ani slovo z toho, co říkal. Podle toho, jak vzrušeně o tom mluvím, by se mohlo zdát, že jsem se na něj dívala s prostácky zvědavým výrazem. Inu – vůbec ne, dívala jsem se na něj tak lhostejně, jako bych se dívala na psa nebo na dveře.
Il est charmant, un teint si frais, si blanc, plus je le regarde plus il me plaît, il n’est pas beau mais il y a en lui quelque chose de gentil, d’aimable, de galant, très peu de noblesse par exemple. Il parlait anglais puis français avec ce joli accent des Anglais hamiltons. J’étais si désireuse de le regarder et de l’écouter que je n’ai pas compris un mot de ce qu’il disait. A en juger par la manière exaltée dont j’en parle on croirait que je le regardais avec une face trivialement curieuse. Eh bien pas du tout, je le regardais d’un air aussi indifférent que je regarderais un chien ou une porte.
Šel hrát trente-et-quarante a já za ním za chvíli šla. Ale vzpomenu si, že je čas jet – jdeme dolů, vlak je na nádraží a už nepouštějí, za nic na světě jsem nechtěla zůstat – bereme fiakr.
Il alla jouer au trente-et-quarante et je le suivis dans quelques instants. Mais je me rappelle qu’il est temps de partir, nous allons en bas, le train est en gare et on ne laisse plus passer, pour rien au monde je ne voulais rester, nous prenons un fiacre.
V tu chvíli princ, obklopen svými pány a Jarochewským, mluvil s hraběnkou de Galve. Ta šťastná osoba. Zase jedno takové štěstí.
En ce moment le prince entouré de ses messieurs et de Jarochewsky parlait à la comtesse de Galve. La bienheureuse personne. Voilà encore une fortune.
Rozená kdo? Slečna Basilewská, ani víc, ani míň než slečna Bachkirseffová4 – vlastně míň, protože její strýc byl pop, a popi v Rusku... Za koho se provdala poprvé? Za pana Bravuru, profesora hudby, nebo za účetního velkého obchodu – už nevím, za koho z těch dvou. A hle – rozvede se a vdá se za hraběte de Galve, stane se velkou dámou atd. atd. To vše by mě přece mělo povzbuzovat, a ne přivádět k zoufalství. Zuřím! Ta Galveová, ošklivější, hloupější, nevědomější než já – a podívejte se, žije ve velké společnosti, chodí ke dvoru, zná prince, krále! Proč, můj Bože, mě nutíš závidět tím, že mi ukazuješ, jak lidé menší než já to dotáhli... Ó! Ho! Bože můj, co myslím, že chápu? Nejsi to Ty, kdo má se mnou slitování a posílá mi příklady, aby mi dodal odvahy a naděje?
Qui est-elle née ? Mlle Basilewsky ni plus ni moins que Mlle Bachkirseff [sic], si fait moins parce que son oncle était un prêtre et les prêtres en Russie... Qui a-t-elle épousé en premières noces ? M. Bravura, un professeur de musique ou un teneur de livres d’un grand magasin je ne sais plus lequel des deux. Et voilà qu’elle divorce et épouse le comte de Galve, devient grande dame, etc. etc. Tout cela devrait m’encourager cependant et non me désespérer. J’enrage ! Cette Galve plus laide, plus bête, plus ignorante que moi, et voyez elle vit dans le grand monde, elle va à la cour, elle connaît des princes, des rois ! Pourquoi Mon Dieu me faire envier en me montrant que des gens moindre que moi sont parvenus... Oh ! Ho ! Mon Dieu qu’est-ce que je crois comprendre ? N’est-ce pas Vous qui avez pitié de moi et qui m’envoyez des exemples pour me donner du courage et me faire espérer ?
Ano, ano, ta myšlenka mě napadla v tu chvíli, právě ve chvíli, kdy jsem dokončovala slovo dotáhli. Jestli je to tak, děkuji Ti, můj Bože – ano, ano, je to tak, Ty bys nedovolil té myšlence vstoupit mi do hlavy, kdyby to nebyla pravda. Ó! Díky, můj Bože, díky!
Oui, oui cette idée m’est venue à l’instant même au moment où je terminais le mot parvenus. Si c’est cela je vous remercie mon Dieu, oui, oui, c’est cela, Vous ne permettriez pas à cette idée d’entrer dans ma tête si ce n’était la vérité. Oh ! Merci mon Dieu, merci !
[Zrušeno 5 řádků: Pátek 2. dubna 1875
[Cinq lignes cancellées: Vendredi 2 avril 1875
Neřekla jsem, že jsme vzaly fiakr, dohnaly vlak v Monaku a nasedly do něj.]
Je n’ai pas dit qu’ayant pris un fiacre nous avons rejoint le train à Monaco et l’avons pris.]
Už jsem zavřela deník, ale jak jsem se modlila u otevřeného okna a zvedla oči k nebi, zasáhla mě jeho krása a nemohu ji přejít mlčením. Vidíte, noc v Nice, u moře – nebe posázené hvězdami, které se třpytí jako diamanty, absolutní ticho, které ruší jen zpěv žab, a tu a tam vzdálený hvizd vlaku, který – světský a naprosto prozaický vynález – ten vznešený rámec jen lépe vyzdvihne. Vidíte, říkám vám, toto není obyčejná podívaná. Toto není rozkoš, kterou lze pochopit v každém věku a s každou inteligencí.
J’avais déjà enfermé mon journal, mais faisant ma prière devant une fenêtre ouverte et ayant levé les yeux au ciel je fus frappée de sa beauté et je ne puis le passer sous silence. C’est que voyez-vous la nuit à Nice, au bord de la mer, un ciel parsemé d’étoiles qui brillent comme des diamants, un silence absolu qui n’est troublé que par le chant des grenouilles et de temps en temps le sifflet lointain du train qui ne fait, invention mondaine et toute prosaïque, que mieux ressortir ce cadre sublime. C’est que vous voyez, vous disais-je ce n’est pas un spectacle ordinaire que tout cela. Ce n’est pas une jouissance qu’on comprend à tout âge et avec toutes les intelligences.
Zdá se mi, že jen já umím obdivovat, milovat, závidět a trpět! Nejen se mi zdá – jsem si tím jistá.
Il me semble qu’il n’y a que moi qui sache admirer, aimer, envier et souffrir ! Non seulement il me semble mais j’en suis sûre.
Vracím se k oknu, ale víc už nenapíšu – k čemu? Píšu tak průměrně a často tak špatně!
Je retourne à la fenêtre mais n’écrirai plus rien, à quoi bon ? J’écris si médiocrement et souvent si mal !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: Lovelace – svůdník; podle Roberta Lovelace, prostopášníka z románu Samuela Richardsona Clarissa (1747–1748). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „in every divorce court“. ↩
Pozn. překl.: V originále: „Mlle Bachkirseff“ [sic] – tak je v textu zapsáno Mariino vlastní příjmení. ↩