Neděle, 14. března 1875

Spala jsem dvanáct hodin; od máminy návratu je v domě život, protože ač je nemocná, je jeho duší.
Je zataženo, ale tiše a mírně; jdu paní de Mouzay zanést lístky do naší lóže ve Francouzském divadle, a ona mě hodně dlouho zdrží; potom jdu s Nadinkou a dětmi do kavárny!
Večer v opeře „Trubadúr“ (modré šaty, hezký účes, modrá mašle uprostřed, sluší), Nadinka ve svých bílých vlněných šatech od Laferrièrové, šatech ve středověkém stylu – nechala jsem si poslat stejné s drobnou změnou a u Reboux jsem si také objednala klobouk à la Watteau ze žluté slámy s bílými pery a slaměnými ozdobami.
Sál je tak prázdný, jak jen může být – a já měla náladu dobýt svět!

Poznámky

Pozn. překl.: V originále italsky: „Il Trovatore“. ↩