❦
Pondělí, 29. března 1875
Lundi, 29 mars 1875
Já a Marie jsme začaly portrét Olgy. Ta malá má výrazný profil, dobrý ke studiu. Po obědě se přesouváme k Nině se stojany a vším. Čte nám rusky, zatímco pracujeme.
Moi et Marie avons commencé le portrait d’Olga. Cette petite a un profil arrêté et bon à étudier. Après déjeuner nous nous transportons chez Nina avec chevalets et tout. Elle nous lit du russe pendant que nous travaillons.
napříč stránkou
To je mi pěkná práce.
en travers Du joli travail.
Skicovala jsem uhlem, zbývá to obtáhnout tužkou a pak malba. To bude pro mě kámen úrazu. V kreslení se vyznám, ale nikdy jsem nemalovala podle živého modelu.
J’ai esquissé au fusain, reste à passer le crayon puis la peinture. Ce sera là la pierre d’achoppement pour moi. Je m’entends au dessin, mais je n’ai jamais peint d’après nature.
napříč stránkou
Já se vyznám v kreslení. Ale kdeže!
en travers Je m’entends au dessin. Flute !
Vůbec nevycházím. Při hodině latiny vidím z okna Terffiduu. Jestli ho nezajímám, je jedno, jestli mě vidí, nebo ne – jestli ho naopak zajímám, je výborné jeden den chybět. Rozumná dívka jako já, zabývat se takovými hloupostmi! Ostatně když už nevycházím, počítala jsem, že si to večer v Opeře vynahradím. Nic z toho nebude, jak uvidíte.
Je ne sors pas du tout. A ma leçon latine je vois Terffidua par la fenêtre. Si je ne l’intéresse pas, il est indifférent qu’il me voie ou non, si au contraire je l’intéresse il est excellent de manquer un jour. Une fille raisonnable comme moi, s’occuper de pareilles bêtises ! D’ailleurs en ne sortant pas j’ai compté de me dédommager ce soir à l’Opéra. Il n’en sera rien comme on va le voir.
Česala jsem se a nedařilo se mi to, když se mámě, které je za poslední tři čtyři dny výrazně lépe, opět udělá špatně. Slyším běhání, šeptání, ale nehnu se a docela klidně dokončuji úpravu. Je to necitelnost, nebo síla povahy?
J’étais en train de me coiffer et ne pouvais réussir, lorsque maman qui va sensiblement mieux depuis trois ou quatre jours, se trouve de nouveau mal. J’entends courir, chuchoter mais je ne bouge pas et achève très tranquillement ma toilette. Est-ce insensibilité, est-ce force de caractère ?
Faktem je, že jsem se ve tváři ani nezměnila a ten nejzručnější fyziognomik by viděl jen bezstarostnou dívku, která se chystá do divadla. I oči mi zůstaly jasné a usměvavé. Dina běží pro Bottóneho. Mimochodem, ten nešťastník se vrátil, protože mu před týdnem a půl zemřela žena. Byl velmi pozorný, velmi laskavý a odešel jen proto, aby uložil ty ubohé malé sirotky, kteří na něj čekali a nechtěli bez něj usnout.
Le fait est que je n’ai pas changé de figure et le plus habile physionomiste n’eut vu qu’une fille insouciante allant au spectacle. Les yeux même restèrent limpides et souriants. Dina court chercher Bottóne. A propos de ce malheureux, il est revenu parce que sa femme est morte il y a une semaine et demie. Il était très attentif, très bon et ne s’en alla que pour coucher ces pauvres petits orphelins qui l’attendaient et ne voulaient pas s’endormir sans lui.
Za dvě hodiny (zase jsem měla hnědé šaty a sundala falešné kadeře) jsme byli všichni kolem máminy postele, a mluvilo se dokonce i o Audiffretovi. Takový je život! Psi psů! Jak je to smutné, jak hloupé, jak krásné!
Dans deux heures G’avais remis ma robe marron et ôté les boucles fausses) nous étions tous autour du lit de maman, et on a même parlé d’Audiffret. Ce que c’est que la vie ! Chien de chiens ! Que c’est triste, que c’est bête, que c’est beau !