❦
Pondělí, 8. března 1875
Jsem vzteklá, zuřivá, zoufalá! A kvůli čemu? Kvůli hlouposti – protože nám nepodrželi lóži, kterou jsem dala zamluvit ve Francouzském divadle.Lundi, 8 mars 1875
Účet poslali po Paulovi, ale ten bídný tvor se o něm ani slovem nezmínil, takže to vypadalo, jako bychom se vyhýbali placení, a kontrolor dal lóži jiným. Ó hrůza, hanba, podlost, malichernost, fuj! fuj! fuj! fuj! Bože můj, jak mě takové drobnosti zraňují a jak dlouho po nich zůstává v mém srdci stopa.
On a envoyé la note par Paul, mais cette créature indigne n’en a pas parlé de sorte que nous eûmes l’air d’éviter le payement, et le contrôleur a donné la loge à d’autres., oh ! horreur, honte, vilenie, petitesse, fi ! fi ! fi ! fi ! Mon Dieu que ces petites choses me blessent et laissent une trace pour longtemps dans mon cœur.
Zavřu se u sebe a pláču až do sedmi, pak sejdu dolů a u večeře zastihnu všechny Sapogenikoffovy. Zůstanou až do čtvrt na dvanáct, takže i tentokrát jdu spát pozdě.
Je m’enferme en pleurs jusqu’à sept heures, puis je descends et trouve tous les Sapogenikoff à dîner. On reste jusqu’à onze heures et quart de sorte qu’encore cette fois je me couche tard.