A ta dívka snící u paty stromu, „opojena a skleslá sladkou mdlobou", jak říká A. Theuriet. Podaří-li se dobře zachytit ten účinek mízy, jara, slunce...
Ale je mi to jedno – má talent, ale je hloupý, hloupost v druhu té Émilovy Bastienovy – toho architekta, jenž je velmi rozumný, umělecky cítí, dobře...
Maman je lepší, přijímala hosty.
A pak uveřejnil v „Le Gaulois" půvabnou kroniku – cítím, že mé rozhořčení povoluje… Je to velmi zábavné.
„Le Voltaire" vydávající číslo v podobném duchu se ke mně chová jako „Le Gaulois". To jsou klíčové stati. „Le Journal des Arts", jenž také uveřejňuje...
Není se na co dívat. Ta hromada maleb bez přesvědčení, bez myšlenky, bez věku je hrozná. Jsou to chytráci, řemeslníci nebo idioti.
Pak malíři: Munkácsy s manželkou, Hébert atd. atd.
Má mi co sdělit spoustu dobrých věcí. Mám *skutečně velký úspěch*!! Ne ve srovnání s vámi nebo s ateliérními kamarády, ale u všech; včera jsem viděl...
Zároveň s právě dokončeným Ukřižovaným Kristem vystavuje Krista před Pilátem z doby před dvěma lety. Připadá mi to mnohem lepší než v ateliéru –...
Ale myslet, věřit, že brzy zemřeme? Věřím tomu? Ne, ale bojím se toho.
Jsem blázen, že chci psát. Mohu vůbec? Nestačím na to, nic neumím. Nic neumím. Nic neumím.
To je zábavné. Ale já, víte, nevěřím tomu, že se to stalo.
Jak to, že Wolff neřekl o mém obraze nic? Je snad idiot? Nebo ho neviděl – to je ještě možné; při průchodu sálem č. 17 ho snad rozptylily jiné věci....
Pro potěšení takového člověka by člověk udělal vše! A vy si myslíte, že jste schopna lásky… Jako každý jiný! Ach, Bože.
Po ledových dnech máme od tří dnů 28 a 29 stupňů. Je to drtivé. Dokončuji studii malé dívky v zahradě, s nadějí na návštěvu sběratele.
Můj obraz *Jean et Jacques* získal v Nice čestné uznání. Všichni jsou bez sebe radostí – kromě mne.
A hle – jsme přátelé díky naší společné něžnosti pro velkého Julese. Uvidíte, jak to půjde dál.
Opovažuje se také říci, že Bastien nikdy neuměl sestavit obraz, že maluje portréty a jeho obrazy že jsou portréty. A také, že neumí akt. Ten Žid je...
Julian přijde dnes večer na večeři; nechtěl prý přijít, protože nemá žádnou dobrou zprávu. Jak se chvíle blíží, všichni jeho lidé se uzavírají a nedá...
Je to rozkošné – a navíc Carolus sedí v porotě, jenže já o tom ani slůvkem.
Je tam šest set milionů obrazů a to je teprve třetina toho, co namaloval. Jsem v tmavě šedém. Paní Gaviniová je s námi, pak různí známí: Lachaud,...
Dnes se hlasovalo o prvních a druhých medailích. Zítra o třetích.
A proč? Ah! bída. Vracím se ze Sèvres. Ah! je to strašné. Krajina se tak proměnila, že se jí nedá dotknout, jaro je pryč. A navíc moje jabloňové...
To neblahé svědomí se snad probudilo. Nepřeceňuji vaši moc, ale jsou tu tři nebo čtyři vlivní muži (Bouguereau, Boulanger, Lefèvre atd.), kteří...
Ale to je strašně urážlivé.
Tony mi píše v podobném duchu a já mu odpovídám:
Člověk se snaží věřit v Sílu nade vším, kterou stačí jen vzývat… Tato operace s sebou nenese ani únavu, ani tření, ani pokoření, ani nudu. Modlí se.
Píše tedy Coppéemu, dostane audienci, píše mu z Říma, přináší mu obraz, kopii madony. Básník jí za obraz děkuje a vyjadřuje lítost, že jí svůj dík...
– Stokrát raději bych byl udělal váš obraz než Maurinův, říká.
Pravda, čtu Sullyho-Prudhomma od včerejšího rána. Mám tu dva svazky a myslím si, že je to velmi dobré… O verše se příliš nestarám; zajímají mě pouze...
Ubohý stařec, ubohý pes, ubohý chlapeček.
A pak maluji květiny. Panel pro Étincelle.
Stejně jsou to pěkní darebáci, že neudělili medaili mému obrazu.
Byl mým oddaným a věrným psem; plakal, když jsem odcházela, a hodiny sedával u okna a čekal. Pak jsem se v Římě zbláznila do jiného psa a Pratera...
Tak dlouho už o to usiluji…
Hle moje šaty z bílého hedvábného mušelínu; živůtek tvořený dvěma překříženými drapériemi je uvázán na ramenou [Začerněná slova: konci těchto týchž]...
Přišly jsme trochu pozdě; paní Frederiksová nebyla u velvyslancovy choti, s níž maminka vyměnila pár slov. Jsem velmi klidná a velmi v pohodě. Dost...
Prší, a jak to ten obraz zdržuje!
Řekla jsem vám, že se domnívám, že jakýsi Oppé a spol. se ptal na cenu. Jsou to velcí zprostředkovatelé. Měla jsem tu hloupost říct šest tisíc...
Pop, Bagnitskij a malíř Lehmann na večeři.
Žádá architekta, aby mi „vyřídil jeho přátelství" a poděkoval mi za výšivku.
Už není Venuše Kallipygos, je to Diana. Spokojila bych se i s Dianou, ale Diana se může proměnit v kostru…
Přinesli plátno a načrtla jsem zápasníky.
Jako muž bych byla dobyla Evropu. Jako dívka jsem se rozplývala v přemíře slov a v excentrických nesmyslech. Bída!
– Tedy půjdeme ho navštívit zítra! říká maminka.
V roce 1872 jsme měli v Nice opičku jménem Philibert, která zemřela na jakousi pomalou nemoc. Ukládali ji na terasu vily, na slunci, na kožich ze...
Poslali jsme Julesovi ruskou polévku. Náš kuchař jinak moc neumí, ale polévky dělá jako nikdo. Jsou to báječné vývary; zvláště drůbeží, jako ten,...
A tři měsíce, tři měsíce.
Ale vracím se brzy – v pět hodin. Je to takřka hotové.