Neděle 8. června 1884

CZEN UK FR

Přišly jsme trochu pozdě; paní Frederiksová nebyla u velvyslancovy choti, s níž maminka vyměnila pár slov. Jsem velmi klidná a velmi v pohodě. Dost mnoho známých; paní d'Arayaová, již potkávám u Gaviniových a která mě nikdy nepozdravovala, mě pozdraví velmi laskavě. Beru Gaviniho pod paži – vypadá dobře se svými stuhami a plaketami – a on mě představí Ménabreovi, italskému ministru; hovořím o umění. Pak nám pan de Lesseps vypráví dlouhou historii o kojné, dětech a akciích Suezského průplavu. Zůstáváme s ním dost dlouho – stále ze švihu; Chevreau mi podal paži. Co se týče ostatních chargés d'affaires, attaché či sekretářů, opouštím je pro starce pokryté plaketami. O něco později, poté co jsem náležitě vzdala hold marnivosti, hovořím se vším, co tam bylo malířů – nechali se mi představit, velmi zvědaví na mne. Ale byla jsem tak hezká a tak dobře oblečená, že budou přesvědčeni, že své obrazy nedělám sama; jsou to Čeremětěv (dělá hrůzy), Lehmann – starší muž velmi příjemný, jistý talent. A Liphart chorobný, zlý; vytvořil tu něco velmi ohavného, banálního, odpuzujícího, laciné cukrovinky. Je to on, kdo řekl, že Bastien udělal můj obraz. Závistivý, zlý – rozzuřuje ho, že se o mně mluví.

Nous sommes arrivées un peu tard, Mme Frederiks n'était pas auprès de l'ambassadrice avec laquelle maman a échangé quelques mots. Je suis très tranquille et très à mon aise. Pas mal de connaissances, Mme d'Arayco que je rencontre chez les Gavini et qui ne me saluait jamais me salue très gracieusement. Je prends le bras de Gavini qui fait bien avec ses cordons et ses plaques et me présente Ménabrea, le ministre d'Italie, nous causons arts. Puis M. de Lesseps nous raconte un longue histoire de nourrice et d'enfants et d'actions de Suez. Nous restons avec lui assez longtemps, toujours par chic; Chevreau me donnait le bras. Pour ce qui est des autres chargés d'affaires, attachés ou secrétaires je les abandonne pour les vieillards couverts de plaques. Un peu plus tard ayant dûment sacrifié à la gloriole je cause avec tout ce qu'il y avait là de peintres, ils se sont faits présenter, très curieux de moi. Mais j'étais si jolie et si bien mise qu'ils seront convaincus que je ne fais pas mes tableaux toute seule; ce sont Cheremetieff (fait des horreurs) Lehmann un homme âgé très sympathique, certain talent. Et Liphart maladif, méchant; il fait là un très détestable, banal, repoussant, d'un sucre très bon marché. C'est lui qui a dit que Bastien a fait mon tableau. Envieux, mauvais, ça l'enrage qu'on parle de moi.