Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Čtvrtek 1. května 1884

Salon… Je to skutečně čím dál horší, nebo jsem to já, kdo je čím dál náročnější?
Není se na co dívat. Ta hromada maleb bez přesvědčení, bez myšlenky, bez věku je hrozná. Jsou to chytráci, řemeslníci nebo idioti.
Až na velkou dekorativní věc Puvise de Chavannes. Tento člověk je nesmyslný v malých obrazech, ale jeho velká dekorativní plátna jsou krásná. Přenesou vás do archaické, podivné, a přece velmi poetické atmosféry. Konečně – není to ani kresba, ani malba, ani nic lidského, ale… A ještě ho teprve začínám milovat. Je to obrácení na víru nebo zvrácenost vkusu. Je tam také malé plátno Béraudovo. Anarchistický klub. Naprosto půvabné a duchaplné.
Je tu ještě portrét krásné paní Gautereauové od Sargenta. To je velký úspěch ze zvědavosti – lidé ho nacházejí ohavným. Pro mě je to malba dokonalá, mistrná, pravdivá. Ale namaloval to, co viděl. Krásná paní Gautereauová je přes den hrozná, protože se děsně líčí, přestože jí je teprve šestadvacet. Ten sádrový make-up dodává ramenům tóny mrtvoly. Navíc si barví uši dorůžova a vlasy do mahagonova. Obočí má naznačeno tmavě mahagonovou barvou – dva hrubé tahy. Je blázen nebo slepá.
Co nechápu, je to, že manžel a matka to nechají být.
Ale večer je skutečně velmi krásná.
Můj vlastní obraz je malován starobyle – alespoň tak se mi zdá.
A pak – nikde nevidím nutnost ničeho.
Co nového vymyslím v Umění? Nebude-li to k tomu, abych se představila s jasem meteoru – k čemu to pak?
Mít talent? Jen to? A pak co? Zemřít, neboť zemřít je třeba vždy.
A život je smutný, hrozný, temný. Co ze mě bude? Co dělat? Kam jít? Proč? Jak být šťastná? Jsem unavena, a ještě jsem nic neudělala. Vyčerpala jsem si všechny rozkoše v představivosti. Snila jsem o takové velikosti, že cokoli mě kdy potká, bude jen přibližné nebo ještě méně. Tedy?? Tedy??? – pak zítra, pozítří nebo za osm dní přijde nějaká hloupost, která změní tok mých myšlenek, a pak to začne znovu, a pak Smrt.

Poznámky

Pozn. překl.: Slavný portrét Virginie Amélie Avegno Gautreauové, francouzsko-americké společenské dámy, vyvolal na Salonu 1884 skandál. Dnes je znám pod názvem „Madame X" a visí v Metropolitan Museum of Art v New Yorku. ↩